Finský covidový zázrak. Severská země nenápadně bojuje s epidemií a slaví úspěchy

 FOTO: reuters

Marek Kerles

11. 11. 2020 • 18:00
Nikoliv Švédsko se svou proměřovací taktikou, ale sousední Finsko je dnes evropským premiantem v boji proti covidu. Počet infekcí i úmrtí je tam zdaleka nejnižší v celé unii. Důvodů, proč se právě Finsku daří držet situaci pod kontrolou, je podle odborníků hned několik. Tím hlavním je ale důvěra Finů ve vládní opatření a ochota přizpůsobit se jim.

Data z Finska musí mnohým Evropanům připadat takřka jako z jiné planety. V zemi se zhruba 5,5 miliony obyvatel potvrdily testy od začátku pandemie nákazu u zhruba 18 000 lidí, přičemž přes 360 z nich zemřelo. Pro srovnání: v Česku bylo pozitivně testováno už 430 000 lidí a mrtvých máme téměř 15krát víc než Finové.

Finská „covidová data“ jsou ale extrémně příznivá i v porovnání s jakoukoliv další evropskou zemí. Z poslední zveřejněné statistiky na webu Statista vyplývá, že ve Finsku za týden (od pondělí zpětně) přibylo v přepočtu na 100 000 obyvatel jen 27 nakažených. V Lucembursku to bylo 746, v Česku 696, v Belgii 563 a ve Švédsku 213.

O to pozoruhodnější je, že finský úspěch v boji proti covidu dosud nevzbudil žádný velký mediální ohlas – na rozdíl od pozornosti, které se dostalo třeba sousednímu Švédsku za jeho jarní, „částečně proměřovací“ taktiku. Některá média současná covidová data z Finska rovnou označují za „utajovaný úspěch“.

A v čem tedy spočívá? Zatímco Švédové zvolili na jaře za celosvětové pozornosti cestu mírnějších restrikcí (v deklarované snaze promořit populaci), sousední Finsko od počátku přistoupilo k potlačení šíření infekce s razancí známou jinak spíše s asijských zemí.

Země vedená 34letou předsedkyní vlády Sannou Marinovou vyhlásila na jaře takřka dvouměsíční, poměrně přísný „lockdown“. Například obyvatelé Helsinek, což je prakticky každý devátý Fin, nesměli cestovat. Aglomerace zůstala téměř uzavřená. Poté se ale začala opatření pomalu uvolňovat, Finsko se částečně vrátilo do normálu, ovšem s omezeními. Dodnes pokračuje efektivní systém testování a trasování. „Finové se v rané fázi spoléhali na účinný systém testů. Při sledování infekcí reagovali rychle a profesionálně se závěrem, že infekce lze omezit na minimum,“ napsal například německý deník Focus.

Premiérka Finska Sanna Marinová

Ve Finsku se také setkala s úspěch aplikace „Corona Flash“, monitorující pohyb lidí a kontakty s potenciálně nakaženými. Do mobilu si ji stáhlo 2,5 milionu z už zmíněných 5,5 milionu obyvatel. Nejpodstatnější je ale podle odborníků obecná důvěra Finů ve vládní opatření. Když Evropská unie dělala v létě průzkum, jak obyvatelé jednotlivých zemí vnímají proticovidové restrikce, celkem 23 % Finů odpovědělo, že „lockdown“ zlepšil jejich život. To byl zdaleka nejvyšší podíl v celé EU.

I podle zkušenosti autora tohoto článku, který má ve Finsku přátele a zemi několikrát navštívil, žije většina Finů v přesvědčení, že to, co vláda dělá, dělá ve prospěch lidí. A to se naplno projevilo i v covidové krizi. Na rozdíl od Německa, Česka a dalších zemí totiž byl a je deklarovaný odpor proti vládním opatřením minimální. Podobně nízký je počet „popíračů“ nebezpečí v řadách odborníků.

Na druhou stranu Finsko díky svému zpočátku přísnému přístupu a následně pomalému rozvolňování dosáhlo toho, že současná omezení jsou mnohem mírnější než jinde v EU. Ne všichni nosí roušky (které vláda doporučuje, nikoliv nařizuje), stále se chodí do obchodů i restaurací, ulice jsou plné. V restauracích však musejí hosté počítat se zkrácenou pracovní dobou, maximální počet míst museli restauratéři snížit na polovinu. Finská ekonomika poklesla ve druhém letošním čtvrtletí o 6,4 %, evropský průměr je 14 %.

Zaznívá ale ještě jedno možné vysvětlení: Finsko patří k vysoce digitalizovaným zemím a přechod velkého množství lidí na práci z domova nebyl tak náročný. „Ekonomika je strukturována tak, že není nutné, aby velká část finské pracovní síly byla na pracovišti,“ řekla agentuře AFP Nelli Hankonenová, docentka sociální psychologie na Helsinské univerzitě. Svou roli podle ní možná hraje i národní povaha Finů. „Ve Finsku nejsme tak společenští. Rádi jsme sami a tak trochu izolovaní,“ uvedla docentka.

Jak ale upozorňují jiní odborníci, vyšší míra izolace na druhou stranu může prohlubovat psychické problémy Finů, kteří jako národ patří na jedno z prvních míst na světě v počtu sebevražd a duševních onemocnění. Psychické potíže přiznává v zemi dlouhé „severské zimy“ každý pátý obyvatel. „Kvůli covidu je dnes mnohem méně dostupná sociální podpora pro tyto lidi, což je bohužel druhá strana toho, jak jsme se dokázali přizpůsobit protiepidemickým opatřením,“ uvedla Hankonenová.

Mnoho finských firem přišlo z různým netradičním řešením práce z domova, různé neotřelé nápady, jak přežít krizi, nabízejí i obchodníci a restauratéři. Někteří majitelé restaurací v Helsinkách (podobně jako v nizozemském Amsterdamu), nechali před restaurací vybudovat vytápěné skleníky, v nichž mohou lidé strávit večer „ve dvou“ a cítit se téměř jako na klasické restaurační zahrádce. Obsluha jim podává pití a jídlo dovnitř okénkem. Restaurace spolu soupeří, která z nich dokáže skleník lépe vyzdobit. „Skleníky nám pomohly vrátit většinu našich hostů zpět,“ uvedl pro AFP Richard McCormick, restauratér z helsinské čtvrti Punavuori.

SDÍLET