Hollywood, americká továrna na sny. Od němých grotesek až k Jazzovému zpěvákovi

Všichni ho známe, to sladké slovo „Hollywood“ – magické, omamné, přitažlivé. Proslulá losangeleská čtvrť ve slunné Kalifornii, slavná „továrna na sny, a hlavně na příběhy, celé moře příběhů, při nichž bylo a stále je možné zapomenout na všechny trable a starosti všedního dne. Dvacátá léta minulého století byla jedním z nejslavnějších období v historii Hollywoodu, o čemž svědčí mimo jiné to, že jména tehdejších „Stars“ známe dobře i dnes, po sto letech. Geniálního smutného „tuláka“ Charlieho Chaplina, nejlepší komediální dvojici všech dob – hubeného Laurela a tlustého Hardyho, neodolatelného svůdce a milovníka Rudolpha Valentina, neohroženého hrdinu Douglase Fairbankse či osudovou krásku Mary Pickfordovou…

Centrem amerického filmového průmyslu se stal Hollywood, který se jako čtvrť (z)rodil na přelomu 19. a 20. století. Po roce 1910 se do Los Angeles z řady vesměs praktických důvodů (zejména proto, že v New Jersey a v New Yorku dominovala a určovala pravidla byznysu společnost Motion Picture Patents Company, již vlastnil proslulý vynálezce Thomas Alva Edison) začínají z východního pobřeží země stěhovat producenti, režiséři i herci a s nimi celé, ve srovnání s dneškem miniaturní, ale již tehdy důležité filmové štáby. 

Prvním hraným, přirozeně černobílým a němým filmem, který zde natočil režisér David Wark Griffith (1875–1948), jeden z nejvlivnějších amerických tvůrců všech dob, bylo melodrama „Ve staré Kalifornii“ (In Old California; 1910). Jeho „Mušketýři z Prasečí uličky“ (Musketeers of Pig Alley; 1912) jsou pak, pro změnu, pokládáni za první americký western. Do dějin kinematografie nicméně Griffith, když už o něm je řeč, nezapomenutelně vstoupil „až“ v roce 1915, respektive 1916 coby tvůrce velkofilmů (tzv. Blockbusters) „Zrození národa“ (The Birth of a Nation) a „Intolerance“ (Intolerance), monumentálních opusů z dějin amerických, to v prvním případě, a světových, to ve druhém případě. Dnes jsou oba snímky, zejména první z nich, líčící příčiny, průběh, a hlavně důsledky občanské války, pokládány za kontroverzní (mimo jiné kvůli glorifikaci Ku-Klux-Klanu), Griffith si však navzdory tomu svou pozici mezi předními světovými filmaři udržel.

Zlatý věk filmových studií

V desátých letech, a hlavně na počátku dvacátých let přišel skutečný rozkvět, první velký boom, „zlatá (klasická) léta“ Hollywoodu. V první řadě, aniž bych chtěl opomíjet podíl hereckých hvězd, to byla zásluha mimořádně odvážných, téměř geniálních vizionářů a zároveň tvrdých byznysmenů, kteří stáli u zrodu velkých filmových studií, jako byly Universal Pictures (založena v roce 1912), Paramount Pictures Corporation (1914), Fox Film Corporation (1915, pozdější 20th Century Fox), Goldwyn Pictures (1916), Columbia Pictures (1918), Warner Bros. Pictures (1923), Walt Disney Pictures (1923) a další, z nichž mnohé – po různých fúzích – přetrvaly dodnes. 

Jako jeden příklad za všechny lze uvést varšavského rodáka Samuela Goldwyna (vlastním jménem Szmuel Gelbfisz, ve Spojených státech známý též jako Samuel Goldfish; 1879–1974), jenž sice připlul v lednu 1899 za „velkou louži“, s jen malou nadsázkou řečeno, bez jediného dolaru v kapse, vzhledem k obchodnímu talentu a neumdlévající píli se ale poměrně rychle vypracoval z řadového prodavače na viceprezidenta pro prodej zboží v Elite Glove Company (firma na výrobu a prodej rukavic) a po čtyřletém působení na tomto postu se přestěhoval do New Yorku.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital