Íránští umělci pro INFO.CZ: V USA je silnější cenzura než v Íránu, jen o tom nikdo nemluví

Jitka Jeníková

Dvojice mladých íránských umělců navštěvuje Prahu pravidelně. Esha Sadr zná Prahu, kde strávila doktorské studium, jako své boty. „V Praze jsem dospěla,“ říká v rozhovoru, který pro INFO.CZ poskytla spolu se svým kolegou a partnerem Raminem Etemadi-Bozorgem. Ramin (nar. 1977) se věnuje především novým uměleckým proudům: performancím, videoartu, instalacím a sochařství, je členem „Íránské malířské společnosti“ a „Íránské propagace vizuálních umění“, má za sebou čtrnáct samostatných výstav a více než sedmdesát skupinových. Esha (nar. 1983) vystudovala Univerzitu Ázád v Teheránu, doktorská studia strávila v Praze a Vídni, kde získala titul Ph.D. z Divadelních, filmových a mediálních studií. Podílela se na řadě interkulturních a intedispicplinárních uměleckých projektů včetně dokumentárních filmů, divadelních představení, videoartu a literárních děl. Oba přednášejí na teheránské Univerzitě Ázád.

Je velký rozdíl mezi českou a íránskou uměleckou scénou? Vnímáte, že by mezi naší a íránskou kulturní scénou zela propast?

Esha: Pokaždé, když sem přijedu – a jezdím sem každý rok navštěvovat kamarády a známé –, jsem překvapená. Když jsem před deseti lety přijela poprvé, bylo mi dvacet tři let, byla jsem dítě! V Praze jsem dospěla, úplně poprvé žila bez rodiny. Ale umělec si podle mě vždycky nějak poradí a vysloveně propast nevnímám. Naše kultury jsou samozřejmě naprosto rozdílné – ta naše je muslimko-íránská, ta vaše evropsko-křesťanská. Jako dítě jsem kvůli otcově práci hodně cestovala, takže jsem byla na různé kultury a jejich specifika zvyklá, a říkala jsem si: dobře, musíš se dívat kolem a musíš si najít svou cestu.

Jaký je největší rozdíl mezi českou a íránskou kulturou?

Esha: Největší rozdíl není vysloveně kulturní. My jsme ve spoustě věcí hodně emotivní – třeba když mi bude opravdu chutnat nějaké jídlo, budu nadšená a hlasitě ho budu chválit, ale Češi řeknou: jo, je to fajn. Když jsem přijela poprvé, trvalo mi několik měsíců, než jsem dokázala poznat, jestli se lidem moje práce skutečně líbí, nebo ne. A vášeň se zrcadlí i v umění. Teď, když už znám vaši kulturu opravdu dobře, dokážu v uměleckých dílech najít emoce – v použitém materiálu, v myšlenkách; ale vášeň, tu tam nenacházím.

ANALÝZA: Sucho a finanční krize rozkládají sousedství Evropy, můžou vyhnat miliony uprchlíků

sinfin.digital