Je limonáda zdravější než mléko? Nový systém hodnocení potravin štěpí EU, jednou by mohl platit i v Česku

Německo, Francie, Nizozemí a některé další evropské země zavádějí do svého obchodního práva systém Nutri Score hodnotící vliv konkrétní potraviny na lidské zdraví. Pokud se tento druh hodnocení osvědčí, mohl by být teoreticky od příštího roku zaveden v celé EU. Už dnes ale vzbuzuje v mnoha zemích, včetně Česka, velmi rozporuplné reakce.

Systém Nutri Score zavedla jako první v roce 2017 potravinářská velmoc Francie, později se připojily i státy Benelexu, Portugalsko, Španělsko a naposledy před několika týdny Německo. Právě připojení Německa jako nejsilnější evropské ekonomiky může podle odborníků předznamenat vítězné tažení tohoto systému celou EU. A o co vlastně jde?

Francouzsko-britský tým vědců, odborníků na výživu, vypracoval systém hodnocení nutričních hodnot potravin s ohledem na to, jak je která složka potraviny škodlivá pro lidské zdraví, nebo mu naopak prospívá. Za škodlivé složky se v tomto systému obecně považují například nasycené tuky, soli, cukry, za „přínosné“ pak mimo jiné vláknina, bílkoviny, ovoce, zelenina či ořechy.

Systém Nutri Score porovnává všechna „pro a proti“ a podle obsahu „příznivých a škodlivých látek“ ve 100 gramech, respektive 100 mililitrech, přidělí potravině jedno z pěti barevných políček označených písmeny od A do E. Zelené „áčko“ by mělo být tedy pro lidské zdraví nejpříznivější, zatímco červené „éčko“ je ukazatelem nejvyšší nutriční hodnoty, a tedy i jakousi výstrahou pro konzumenty, že potravina obsahuje velké množství nezdravých složek.

Nutri Score není (zatím) pro potravináře a obchodníky povinný. Státy, které systém oficiálně přijaly, ale povolením jeho využívání „de facto“ uznávají, že se jedná o spravedlivé a objektivní hodnocení kvality potravin z hlediska jejich možného vlivu na lidské zdraví.

Limonáda versus džus

A právě v tom je problém. Už krátce po zavedení systému se totiž ukázalo, že například Coca-cola light a další takzvaně „lehké limonády“ mají v systému Nutri Score z hlediska vlivu na lidské zdraví často lepší skóre než přírodní džus nebo řada mléčných výrobků. A to není jediný podobný příklad. Opravdu je tedy ovocná šťáva méně zdravá než limonáda bez cukru?

„Pro mě jako odborníka, který se zabývá výživou, je to samozřejmě paradox. Ale ovocný džus má samozřejmě vysoký podíl přírodního cukru, a tedy i energie, a oba jsou proto v Nutri Score hodnoceny negativně,“ uvedla minulý týden ve firemním magazínu „ REWE Group“ Charlotte Rosendahl, vedoucí manažerka kvality této obchodní skupiny. Právě REWE, která mimo jiné provozuje řetězce Billa a Penny, se společně s několika dalšími velkými firmami k Nutri Score v Německu připojila. A další obchodníci se přidávají.

Není divu. Než Německo koncem loňského roku oficiálně uznalo Nutri Score jako legální metodu označování potravin, nechalo si německé ministerstvo zemědělství a výživy zpracovat rozsáhlý průzkum veřejného mínění, z něhož právě tento systém vyšel ze všech srovnatelných systémů zdaleka nejlépe. Celkem 90 % dotázaných ho označilo za nejlepší model pro „rychlou a srozumitelnou“ orientaci ve složení potravin, 85 % respondentů uvedlo, že jim nejlépe pomohl při „srovnávání různých produktů“. V Německu se proto Nutri Score rychle šíří. Zákazníci ho prostě chtějí.

Jenže není právě příklad srovnání nízkokalorických limonád a džusu důkazem toho, že systém může být v mnoha ohledech zavádějící? Rosendahlová si to nemyslí. „Neměli byste vyvodit závěr, že dietní kola je zdravější než přírodní ovocný džus. Takové nesprávné interpretace a nepřesnosti ukazují, že Nutri Score by mělo být součástí vzdělávací ofenzivy na téma výživy. Spotřebitelé musí vědět více o kvalitě potravin a důležitosti vyvážené stravy,“ uvedla Rosendahlová.

Je olivový olej nezdravý?

Nutri Score však začíná vyvolávat v celé Evropě velké spory a „zlou“ krev. I když totiž tento model schválilo zatím jen sedm států EU, jsou mezi nimi velcí vývozci potravin jako Německo, Francie, Nizozemí či Španělsko. A dochází tak ke zvláštní situaci. I když například v Rakousku není systém Nutri Score pro domácí výrobce povolen, pokud se na pultech rakouských obchodů objeví jogurt nebo salám vyrobený v Německu, Nutri Score na obalu může mít. A zákazníci snadno mohou dojít k závěru, že srovnatelná domácí potravina (bez označení) není tak zdravá jako ta se zeleným čtverečkem. I když přesné složení musí být na každém obale, není tak jasné a přehledné jako právě barevné Nutri Score.

Objevují se proto názory, že systém může znevýhodňovat domácí producenty. „Pokud by to ale měl být problém, tak jen krátkodobý,“ řekla rakouskému deníku Kurier Katharina Koßdorffová, výkonná ředitelka divize potravin v Rakouské obchodní komoře. Podle ní totiž Evropská komise oznámila, že už v roce 2022 hodlá prosadit jednotné nařízení o označování potravin v celé EU.

Pak by se pravidla sjednotila a na všech obalech by byly buď „čtverečky“ Nutri Score, nebo jiné podobné značení, ovšem ve všech zemích stejné. Jedna věc je ale jistá už dnes. Nutri Score má zatím v Evropě největší úspěch a může se tedy snadno stát, že bude přijato jako evropský standard. A to v některých zemích vyvolává bouři nevole.

Boj o svéprávnost zákazníka

Řada potravinářů totiž hodnocení, v němž dietní kola vychází lépe než mléko či džus, považuje za klamání spotřebitele. Množství tuku a cukru či přítomnost ovoce a zeleniny nemůže být podle nich jediným kritériem zdravotních účinků potraviny. V Itálii vzbudil velké pozdvižení fakt, že některé klasické italské výrobky jako parmezán, pesto či olivový olej vycházejí z Nutri Score s poměrně negativním hodnocením. U olivového oleje je pro vysoký obsah tuku uvedeno až oranžové písmeno D, zatímco o něco méně tučný řepkový olej si vysloužil lepší známku C. Znamená to ale skutečně, že je olivový olej zdravější než řepkový? „To je přece hloupost,“ křičí Italové.

Také mezi českými potravináři zatím Nutri Score příliš nadšení nevzbudilo. „Nápoj kolového typu, který není ani přírodní, ale netvrdím, že je nezdravý, dopadne v Nutri score pravděpodobně výrazně lépe než třeba jablko nebo banán, natož mléčný výrobek. V tomto smyslu se jedná o informace vytržené z kontextu a zavádějící,“ řekl INFO.CZ Jan Teplý, ředitel obchodu společnosti Madeta a.s. a zároveň viceprezident Evropské mlékařské asociace (EDA).

Podle Teplého se strava vždy musí posuzovat komplexně. Záleží na tom, jaký má člověk výdej energie, jaká je jeho tělesná konstituce, v jakém prostředí se pohybuje, jaké je počasí. „Strava nebo dieta má být komplexní, vždy jde o celkový dopad. V regálech se de facto nevyskytují potraviny vysloveně nezdravé, jde ale o jejich dávky a četnost konzumace,“ míní Teplý.

Bůh stvořil jablko

Druhým negativem Nutri Score a podobných systémů je podle něj fakt, že vytvářejí dojem nesvéprávnosti člověka. „Na obalech by se měly uvádět informace o skutečném složení a zodpovědný zákazník má přece právo si vybrat,“ uvádí Teplý. Stejně tak podle něj nelze tučnější potravinu považovat automaticky pro každého za nezdravou. To je i příklad dřívější snahy o zavedení takzvané daně z tuku.

Jako příklad uvádí Teplý sportovce, který pravidelně cvičí a má tedy potřebu jíst více energeticky plnohodnotných potravin. V případě daně z tuku by ale byl fakticky trestán za zdravý životní styl. „Aby totiž doplnil své nutri trendy, musel by platit na daních z tuku mnohem víc než průměrná populace, která sedí u počítače nebo televize a pro své zdraví nedělá nic,“ tvrdí Teplý.

Podle něj samozřejmě není zdravé, když budou lidé jíst například jenom sýry s modrou plísní, stejně jako kdyby třeba pili jenom vodu. Strava má být vyvážená. „My se naše zákazníky snažíme vychovávat k rozmanitosti, uvědomělému nakupování, k dobrému zacházení sami se sebou,“ říká Teplý. Snahy zbavit člověka svéprávnosti v rozhodování o tom, čím a jak se bude živit, podle něj nejen popírají principy svobody a demokracie, ale jdou často i proti přírodě. „Kdyby Pán Bůh chtěl, aby v jablku bylo méně cukru, tak ho tak udělal. A já si neosvojuji právo měnit to, co Pán Bůh vymyslel,“ uzavírá Teplý.

SDÍLET
sinfin.digital