Je to o datech, pitomče! Jaký rok čeká Big Tech od USA po Čínu?

08. 01. 2021 • 12:00
Z NEWSLETTERU LEOŠE ROUSKA | Z pohledu růstu jejich burzovních hodnot i obratu byl rok 2020 pro technologické společnosti rekordním. Teprve s odstupem času se ale ukáže, jak moc budou jejich loňské úspěchy vykoupeny případnými prohrami v nastupující studené válce na poli regulace, kterou těmto firmám vyhlásily vládní instituce v USA, EU, Číně, Indii a dalších zemích.

Tržní hodnoty společností Apple, Amazon, Netflix, Microsoft, Facebook i Alphabet zakončily první letošní obchodní den poklesem. Tituly, z nichž mnohé loni dosáhly rekordních cen svých akcií, tak do nového roku 2021 vykročily levou nohou. Zčásti za to mohly celkové burzovní výprodeje pod vlivem růstu počtu nemocných s covid-19. V dalších měsících a letech bude ale vývoj cen technologických akcií odrážet také výsledky soudních sporů a tlaky regulátorů, které mají jedno společné: chtějí přistřihnout odvětví Big Tech křídla. Po letech přešlapování se politici rozhodli, že nadešel čas zkrotit technologické firmy a jejich růst na úkor všech ostatních.

Zdroj: CNBC

V posledních týdnech je často mediálně probíraný osud Jacka Ma, zakladatele čínského on-line tržiště Alibaba a finanční společnosti Ant Group, který se pro něho nezvykle dlouho drží v ústraní. Na veřejnosti tento čínský podnikatel a miliardář nevystoupil od říjnového projevu na finanční konferenci v Šanghaji. Během vystoupení kritizoval tradiční čínské banky za nedostatečné technologické invence. Zakladatelé a top manažeři amerických technologických společností jsou na veřejnosti sice vidět dál, ale moc po chuti jim to není. Od loňského léta jsou Mark Zuckerberg z Facebooku, Jeff Bezos z Amazonu či Sundar Pichai z Alphabetu, pod který spadá internetový vyhledávač Google, nuceni opakovaně vystupovat na veřejných slyšeních v americkém Kongresu. Nadto právníci těchto a dalších technologických společností přebírají žaloby od federálních a státních úřadů, které firmy obviňují z nekalého monopolního jednání s cílem ovládnout trh v jejich oboru.

„It’s the economy, stupid“ a „It’s the data, stupid“

V roce 1992 použil americký politolog James Carville, který chtěl ukázat provázanost ekonomiky a politiky, během volební kampaně Billa Clintona slogan: „Je to o ekonomice, pitomče“ (It’s the economy, stupid). Od té doby se tato úderná krátká věta stala mantrou politiků, kteří usilují o hlasy voličů či přízeň veřejnosti zejména v dobách ekonomické recese. Od loňského roku lze přidat novou verzi „stupidního“ sloganu: „Je to o datech, pitomče“ (It’s the data, stupid). V době digitální není radno podceňovat význam dat jako hnacího ekonomického motoru, ani jako nástroje k ovlivnění nálady veřejnosti. Platí to dvojnásob v době, kdy se ekonomiky mnoha zemí potýkají s dopady koronavirové pandemie.

Společnost Ant, která zprvu působila jako čínská obdoba americké on-line platební služby PayPal, začala postupně využívat data o chování více než miliardy svých zákazníků k tvorbě skóringu jejich úvěrové bonity. Informace o tom, co a jak často na portálu Alibaba zákazník nakupuje za využití platební brány Ant, umožňují určit a pravidelně aktualizovat míru rizika, kterou takový klient představuje pro případného věřitele, jestli by se mu rozhodl poskytnout úvěr. Alibaba a Ant tak vytvořily rozsáhlé interní databáze, které firmě slouží podobně jako veřejný rejstřík dlužníků typu Solus v Česku poskytující informace všem finančním institucím.

Společnostem Jacka Ma tyto cenné údaje umožnily rychlý růst na trhu zprostředkování spotřebitelských úvěrů. Podle amerického deníku Wall Street Journal poskytla v roce 2018 čínská centrální banka společnosti Ant a dalším tamním technologickým gigantům, včetně dalšího velkého hráče na on-line finančním trhu Tencent Holding, menšinové podíly v národním rejstříku dlužníků Baihang Credit. Výměnou za to chtěla, aby jí tyto subjekty poskytovaly data o úvěrové historii svých klientů. Společný projekt neuspěl, protože podle WSJ odmítl Ant tyto údaje s Baihang Credit a centrální bankou sdílet, aby nepřišel o náskok před konkurenty.

Zdroj: WSJ

Podle Martina Chorzempa, analytika v Petersonově institutu pro mezinárodní ekonomiku, který píše knihu o fintech sektoru v Číně, jsou snahy učinit čínské rejstříky dlužníků veřejně a transparentně přístupné všem správné. „Mohlo by to pomoci zvýšit konkurenci na trhu s poskytováním úvěrů a současně snížit riziko předlužování lidí,“ řekl.

V závěru loňského roku Ant omezila pod vlivem zpřísněné regulace poskytování půjček tím, že většině klientů snížila úvěrové limity a přestala poskytovat on-line depozitní služby. Podle regulátorů začala technologická společnost, která ještě v říjnu chystala vstup na burzu, až příliš připomínat banku, aniž by podléhala stejné míře dohledu. Ant tak byl přinucen se opět zaměřit na služby platebního zprostředkovatele.

Do střetů s regulátory, které vyústily v sérii žalob za monopolní jednání, se loni dostaly společnosti Google a Facebook. Podobné soudní tahanice hrozí též společnostem Amazon a Apple. Zatímco dopad regulatorních zásahů proti čínské společnosti Ant začíná nabývat konkrétní obrysy, na výsledky sporů, kterým čelí americké technologické společnosti bude třeba vyčkat. Jedno je ale jisté. Žádná z těchto společností už nebudou mít na růžích ustláno jako v roce 2020, kdy jejich obchody rostly nebývale silným tempem, když byly miliardy lidí na celém světě nuceny kvůli koronavirovým restrikcím trávit doma u svých počítačů, mobilů či tabletů nebývale mnoho času.

Důkazem je následující přehled sporů, kterým tyto americké firmy čelí doma a šikují proto armády právníků, které teď budou mít o práci postaráno na mnoho měsíců až let dopředu. Podobné právní a regulatorní nástrahy na americké technologické obry číhají ale v dalších regionech, včetně Indie a Evropské unie.

Americké ministerstvo spravedlnosti versus Google

V říjnu americká vláda prostřednictvím ministra spravedlnosti zažalovala společnost Alphabet za to, že podle ní protiprávně nutí výrobce smartphonů, zejména značek Apple, Samsung a Motorola, k tomu, aby jejich přístroje primárně nabízely služby vyhledávače Google. Ten je pro Alphabet alfou a omegou, chce-li udržet svůj dominantní podíl na trhu s on-line reklamou. Čím více by lidé na svých mobilech a počítačích využívali jiné vyhledávače, tím by se podíl Googlu na reklamním trhu zmenšoval.

Federální obchodní komise (FTC)

Tato soudní pře by mohla být pro Facebook takřka smrtelná, protože by mohla provozovatele největší světové sociální sítě přinutit odprodat své divize WhatsApp a Instagram. Podle žalobců Facebook investuje do start-upů s cílem zadusit možnou konkurenci. K této žalobě se přidružilo podobné obvinění proti Facebooku ze strany 48 státních zástupců pod vedením státní zástupkyně Letitie Jamesové ze státu New York. „Téměř deset let zneužívá Facebook svou dominantní a monopolní sílu s cílem zničit menší rivaly,“ uvedla Jamesová v žalobě. „Facebook díky tomu potlačuje konkurenci, aby mohl výhodně využívat své uživatele a vydělávat miliardy na jejich osobních datech.“

Státní zástupci jednotlivých států USA

Jedná se o žalobu skupiny žalobců, kteří zastupují několik desítek států v rámci USA, podle kterých Google de facto uplatil Facebook, aby mu provozovatel sociální sítě umožnil přiškrtit vznikající konkurenci na trhu on-line aukcí pro internetové bannery propojující inzerenty s poskytovateli webových stránek. Tuto žalobu vede hlavní zástupce státu Texas Ken Paxton. „Google je společnost s tržní hodnotou bilion dolarů, a přesto se neštítí zneužít svého monopolního postavení a přimět manažery Facebooku, aby souhlasili s podvodným plánem, jež jde proti samotné podstatě tržního konkurenčního prostředí,“ uvedl Paxton.

Kongres

Podle Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu se společnosti Amazon a Apple dopouštějí monopolního jednání tím, jakým způsobem provozují jejich on-line tržiště pro aplikace a e-shopy. Podle zákonodárců tak Amazon a Apple znemožňují rozvoj zejména menším developerům mobilních aplikací či drobným on-line prodejcům.

Federální telekomunikační komise (FCC) o paragrafu 230

Zde je ve hře budoucnost výjimky z pravidel ohledně odpovědnosti za obsah, který prostřednictvím internetových platforem zveřejňují třetí strany. Bez paragrafu 230 by se na ně naplno vztahovala omezení, která historicky platila jen pro tradiční média. Zajímavé je, že dávno zaniklé platformy Prodigy a CompuServe, které tuto výsadu předaly svým dnešním výrazně větším následovníkům (Facebooku či Googlu), získaly výjimku v podobě paragrafu 230 v roce 1996 také díky Vlkovi z Wall Street, tedy Jordanovi Belfortovi, jehož v hollywoodském provedení o mnoho let později ztvárnil Leonardo DiCaprio. V roce 1989 založil Belfort makléřskou společnost Stratton Oakmont, která se zaměřila, jak se později ukázalo, na nelegální nabízení investic do akcií nezkušeným investorům.

V roce 1994 zveřejnil na portálu Prodigy anonymní uživatel obvinění, že se Stratton Oakmont dopustil podvodu při zprostředkování veřejné nabídky akcií. Díky rostoucí popularitě Prodigy se tato informace dostala rychle do povědomí širší veřejnosti. Belfort obvinění popřel a jeho makléřská společnost Prodigy zažalovala pro šíření lží. V roce 1996, kdy samotná společnost Stratton Oakmont nakonec zkrachovala a Belfort skončil ve vězení za akciové podvody, ale získala Prodigy díky paragrafu 230 ochranu jako platforma, která sice umožňuje učinit veřejná prohlášení, ale na rozdíl od tradičních vydavatelů za tento obsah nenese žádnou zodpovědnost.

Text vyšel jako součást newsletteru Výnosy Leoše Rouska. Posíláme ho každý pátek a přihlásit se o něj můžete tady.