Jsou lidovci ještě křesťané? Rakouskem hýbe spor o přijetí dětských uprchlíků

21. 12. 2020 • 20:00
Rakouská vláda před Vánoci odmítla přijmout do země děti z uprchlického tábora na ostrově Lesbos. Vládní lidovci (ÖVP) v čele s kancléřem Sebastianem Kurzem se kvůli tomu dostali do ostrého sporu nejen s částí opozice, ale zejména se svým tradičním spojencem, tedy církví. Někteří kritici vyčítají lidovcům, že sice mají program plný „křesťanských hodnot“, sami se těmito hodnotami ale už dávno neřídí.

Jádrem sporu je otázka, zda si Rakousko může dovolit přijmout zhruba sto rodin s dětmi, které dnes žijí v otřesných podmínkách právě v táborech na Lesbu. Zatímco například rakouský kardinál Christoph Schönborn vyzývá vládu, aby okamžitě, ještě před Vánocemi, přijala alespoň ty rodiny, jejichž děti jsou na tom nejhůř, kabinet výzvu odmítá. A místo toho navrhuje jiné řešení. Rakousko po domluvě s řeckou stranou údajně vybuduje přímo v táboře stacionář pro 500 dětí a bude minimálně tři roky financovat jeho provoz. Ve stacionáři by měli dostat děti i jejich rodiče psychologickou a zdravotnickou pomoc, stejně jako podporu ve vzdělávání.

„Žádné dítě by nemělo vyrůstat tak, jako vyrůstají děti v uprchlickém táboře na Lesbu,“ uvedl v sobotu rakouský ministr zahraničí za lidovce Alexander Schallenberg. Rakouskem financovaný stacionář by podle něj mohl životní podmínky dětí značně zlepšit, což kvituje i řecká strana. „Doufáme, že Řecko náš návrh odsouhlasí a přijme naši obnovenou pomoc uprchlíkům v místě,“ uvedl Schallenberg v tiskovém prohlášení.

Humanitární organizace, část opozice a dokonce i někteří členové vládních stran ale takovou formu pomoci kritizují a trvají na tom, že místo „posílání peněz“ do Řecka by mělo Rakousko nejpostiženější děti s rodinami přijmout na svém území. Podobně to po zářijovém požáru v jednom z táborů na Lesbu udělalo už deset zemí EU, včetně Německa. Rakousko, stejně jako Česko ale přijetí dětských uprchlíků odmítá. A to i přesto, že některá rakouská média každou chvíli referují o tom, co se v Řecku děje. Deník Der Standard například citoval zprávu organizace Lékaři bez hranic, podle níž žijí děti v táborech na Samosu a Lesbu v zimě, otřesných hygienických podmínkách, některé „chodí spát v mokrém prádle a jsou okusovány krysami“. Na pořadu dne je sebepoškozování i pokusy o sebevraždu.

Rakouští lidovci jsou ale (podobně jako zřejmě česká vláda) přesvědčeni o tom, že přijetí dětí by vyvolalo nebezpečný precedent a tedy i novou uprchlickou vlnu. A proto je lepší pomáhat uprchlíkům tam, kde teď jsou. Ministr vnitra Schallenberg připomněl, že Rakousko už na pomoc uprchlíkům do Řecka poslalo 3 miliony EUR (80 milionů korun), další dva miliony se poslat chystá. Zelení, kteří jsou partnerem lidovců v rakouské vládě, by ale údajně také spíše přivítali, kdyby Rakousko místo „pomoci v místě“ část dětí z táborů přijalo na rakouském území.

Opozice, například hnutí Neos, proto otevřeně mluví o pokrytectví a falešném milosrdenství ze strany vlády. Peníze, slíbené výhledově na stacionář, údajně dětem, trpícím hladem, zimou a nedostatečnou hygienou, nepomohou. Bude totiž možná trvat měsíce, než se projekt podaří dokončit.

„Znovu to ukazuje, že kancléř Kurz předvádí jen další politickou show a nikoliv skutečnou pomoc,“ uvedla mluvčí Neos Stephanie Krisperová. Pokud by podle ní byli lidovci skutečně „křesťansko-sociální stranou“, pak by nikdy nemohli s čistým svědomím nechat trpět stovky a tisíce dětí v tak otřesných a nelidských podmínkách. A to navíc za situace, kdy je k pomoci dětem v táborech s apelem „na lidskost a křesťanské hodnoty“ vyzývají i mnozí církevní hodnostáři, včetně kardinála Schönborna.

Podobně přitom zpochybňují „křesťanství“ současných lidovců i někteří sociální demokraté a dokonce i mnozí členové lidové strany. V tyrolské organizaci ÖVP kvůli tomu dokonce vypukla „vzpoura“. Vedení tyrolských lidovců totiž na rozdíl od stranických špiček vyzývá k přijetí dětských uprchlíků z Lesbosu.

„Naším křesťansko-sociálním závazkem je okamžitá pomoc,“ zdůraznila lidovecká radní spolkové země Tyrolsko Beate Palfraderová. Takzvaná pomoc na místě, prosazovaná kancléřem Kurzem, podle ní nestačí. „Obrázky dětí, které leží ve špíně a mrznou, říkají víc než slova,“ míní Palfraderová. Podle lidoveckého starosty tyrolského Söldenu Ernsta Schöpfa si Rakousko snadno může dovolit přijmout stovku rodin z Lesbosu. „Nejde o žádných 100 000 lidí,“ uvedl Schöpf.

INFO.CZ požádalo v této souvislosti o vyjádření Kateřinu Šrahůlkovou, psycholožku a psychoterapeutku, která jako spolupracovnice Lékařů bez hranic pomáhala dětem v uprchlickém táboře právě na Lesbu. Ani ona ale nechtěla odpovědět na otázku, na čí stranu by se v rakouském sporu přiklonila. „Nechci se vůbec plést do politiky, to mi nepřísluší. Jediné, co mohu potvrdit, jsou naprosto otřesné životní podmínky dětí v táboře. Už jsem toho na misích zažila opravdu hodně, ale tohle ještě ne. To překonalo mé nejhorší představy,“ uvedla Šrahůlková. Kromě jídla a základní hygieny podle ní místním dětem chybí jedna důležitá věc, která se nedá penězi nahradit. „Ony potřebují nějakou vizi, nějakou představu o tom, co bude za měsíc, zda a kdy se vůbec z toho tábora dostanou a začnou žít trochu normálně. Nejhorší jsou pro ně právě ta naprostá beznaděj a bezvýchodnost celé situace,“ řekla INFO.CZ Šrahůlková.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
Dnes • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Včera • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.

„Zelená politika je zároveň sociální politika.“ Přesvědčí o tom ČSSD a Zelení sebe a pak i voliče?

Vratislav Dostál
Včera • 17:00

Podle politologů oslovených redakcí INFO.CZ je manévr sociálních demokratů, kteří chtějí v letošních sněmovních volbách kandidovat společně se Zelenými, odboráři a malými lokálními formacemi, pochopitelnou reakcí na proměnu politického terénu. Jednoduše řečeno ho lze číst jako pokus o záchranu levice v Poslanecké sněmovně. Zástupci obou stran tvrdí, že pokud má mít spojenectví smysl, musí být dlouhodobé. Otázka je, co na to voliči.