Jádrem sporu je otázka, zda si Rakousko může dovolit přijmout zhruba sto rodin s dětmi, které dnes žijí v otřesných podmínkách právě v táborech na Lesbu. Zatímco například rakouský kardinál Christoph Schönborn vyzývá vládu, aby okamžitě, ještě před Vánocemi, přijala alespoň ty rodiny, jejichž děti jsou na tom nejhůř, kabinet výzvu odmítá. A místo toho navrhuje jiné řešení. Rakousko po domluvě s řeckou stranou údajně vybuduje přímo v táboře stacionář pro 500 dětí a bude minimálně tři roky financovat jeho provoz. Ve stacionáři by měli dostat děti i jejich rodiče psychologickou a zdravotnickou pomoc, stejně jako podporu ve vzdělávání.
„Žádné dítě by nemělo vyrůstat tak, jako vyrůstají děti v uprchlickém táboře na Lesbu,“ uvedl v sobotu rakouský ministr zahraničí za lidovce Alexander Schallenberg. Rakouskem financovaný stacionář by podle něj mohl životní podmínky dětí značně zlepšit, což kvituje i řecká strana. „Doufáme, že Řecko náš návrh odsouhlasí a přijme naši obnovenou pomoc uprchlíkům v místě,“ uvedl Schallenberg v tiskovém prohlášení.
Humanitární organizace, část opozice a dokonce i někteří členové vládních stran ale takovou formu pomoci kritizují a trvají na tom, že místo „posílání peněz“ do Řecka by mělo Rakousko nejpostiženější děti s rodinami přijmout na svém území. Podobně to po zářijovém požáru v jednom z táborů na Lesbu udělalo už deset zemí EU, včetně Německa. Rakousko, stejně jako Česko ale přijetí dětských uprchlíků odmítá. A to i přesto, že některá rakouská média každou chvíli referují o tom, co se v Řecku děje. Deník Der Standard například citoval zprávu organizace Lékaři bez hranic, podle níž žijí děti v táborech na Samosu a Lesbu v zimě, otřesných hygienických podmínkách, některé „chodí spát v mokrém prádle a jsou okusovány krysami“. Na pořadu dne je sebepoškozování i pokusy o sebevraždu.
Rakouští lidovci jsou ale (podobně jako zřejmě česká vláda) přesvědčeni o tom, že přijetí dětí by vyvolalo nebezpečný precedent a tedy i novou uprchlickou vlnu. A proto je lepší pomáhat uprchlíkům tam, kde teď jsou. Ministr vnitra Schallenberg připomněl, že Rakousko už na pomoc uprchlíkům do Řecka poslalo 3 miliony EUR (80 milionů korun), další dva miliony se poslat chystá. Zelení, kteří jsou partnerem lidovců v rakouské vládě, by ale údajně také spíše přivítali, kdyby Rakousko místo „pomoci v místě“ část dětí z táborů přijalo na rakouském území.
Opozice, například hnutí Neos, proto otevřeně mluví o pokrytectví a falešném milosrdenství ze strany vlády. Peníze, slíbené výhledově na stacionář, údajně dětem, trpícím hladem, zimou a nedostatečnou hygienou, nepomohou. Bude totiž možná trvat měsíce, než se projekt podaří dokončit.
„Znovu to ukazuje, že kancléř Kurz předvádí jen další politickou show a nikoliv skutečnou pomoc,“ uvedla mluvčí Neos Stephanie Krisperová. Pokud by podle ní byli lidovci skutečně „křesťansko-sociální stranou“, pak by nikdy nemohli s čistým svědomím nechat trpět stovky a tisíce dětí v tak otřesných a nelidských podmínkách. A to navíc za situace, kdy je k pomoci dětem v táborech s apelem „na lidskost a křesťanské hodnoty“ vyzývají i mnozí církevní hodnostáři, včetně kardinála Schönborna.
Podobně přitom zpochybňují „křesťanství“ současných lidovců i někteří sociální demokraté a dokonce i mnozí členové lidové strany. V tyrolské organizaci ÖVP kvůli tomu dokonce vypukla „vzpoura“. Vedení tyrolských lidovců totiž na rozdíl od stranických špiček vyzývá k přijetí dětských uprchlíků z Lesbosu.
„Naším křesťansko-sociálním závazkem je okamžitá pomoc,“ zdůraznila lidovecká radní spolkové země Tyrolsko Beate Palfraderová. Takzvaná pomoc na místě, prosazovaná kancléřem Kurzem, podle ní nestačí. „Obrázky dětí, které leží ve špíně a mrznou, říkají víc než slova,“ míní Palfraderová. Podle lidoveckého starosty tyrolského Söldenu Ernsta Schöpfa si Rakousko snadno může dovolit přijmout stovku rodin z Lesbosu. „Nejde o žádných 100 000 lidí,“ uvedl Schöpf.
INFO.CZ požádalo v této souvislosti o vyjádření Kateřinu Šrahůlkovou, psycholožku a psychoterapeutku, která jako spolupracovnice Lékařů bez hranic pomáhala dětem v uprchlickém táboře právě na Lesbu. Ani ona ale nechtěla odpovědět na otázku, na čí stranu by se v rakouském sporu přiklonila. „Nechci se vůbec plést do politiky, to mi nepřísluší. Jediné, co mohu potvrdit, jsou naprosto otřesné životní podmínky dětí v táboře. Už jsem toho na misích zažila opravdu hodně, ale tohle ještě ne. To překonalo mé nejhorší představy,“ uvedla Šrahůlková. Kromě jídla a základní hygieny podle ní místním dětem chybí jedna důležitá věc, která se nedá penězi nahradit. „Ony potřebují nějakou vizi, nějakou představu o tom, co bude za měsíc, zda a kdy se vůbec z toho tábora dostanou a začnou žít trochu normálně. Nejhorší jsou pro ně právě ta naprostá beznaděj a bezvýchodnost celé situace,“ řekla INFO.CZ Šrahůlková.
