Každý Čech vydělal na globalizaci půl milionu korun, tvrdí německá studie

 FOTO: Shutterstock

Marek Kerles

10. 09. 2020 • 19:18
Prvoplánový protekcionismus a omezení mezinárodního obchodu kvůli pandemii ohrožuje „blahobyt“ v některých průmyslových zemích. Tvrdí to alespoň studie německé Bertelsmannovy nadace. I když její autoři očekávají výrazný propad příjmů zejména v zemích, jako jsou Německo a Japonsko, zpomalení globalizace podle nich připraví o peníze i obyvatele České republiky.

Jedna věc jsou totiž údajně politické proklamace o povinném podílu domácích potravin v obchodech nebo další protekcionistická opatření a druhá důsledky, které by to mohlo mít pro peněženky konkrétních obyvatel. Pokud by se všechny státy uzavřely „do sebe“ a bránily se svobodné obchodní výměně, neprospělo by to vůbec nikomu. Například v Německu, které patří k průmyslově nejrozvinutějším zemím světa a významným vývozcům, si podle studie každý obyvatel díky postupující globalizaci od roku 1990 přilepšil k platu každoročně o částku 1150 EUR (zhruba 30 500 korun).

Ještě mnohem větší přínos údajně znamenala a znamená narůstající mezinárodní výměna zboží pro některé menší země. Nejvíc, jak tvrdí Bertelsmannova nadace, na globalizaci vydělávají Švýcaři, kterým obchod se zahraničím přinesl za sledované období navíc 1913 EUR (51 000 korun) za rok. Následují Japonsko (1502 eur), Finsko (1410 eur), Irsko (1261 eur), Izrael (1157 eur) a již zmiňované Německo (1151 eur). Česko figuruje na 24. místě. Studie respektované Bertelsmannovy nadace mu přisuzuje „globalizační bonus“ na jednoho obyvatele ve výši 777 EUR (21 000 korun) ročně. Mezi lety 1990 až 2018 pak měli Češi na zvyšující se globalizaci vydělat v přepočtu na současnou hodnotu měny 20 203 EURO (536 000 korun).

Výpočet, jak tvrdí autoři studie, vychází z propočtu hrubého domácího produktu na obyvatele, pokud by se globalizace (a tedy i rozsáhlá výměna zboží) zastavila. A toto číslo se pak porovná se skutečným HDP. Rozdíl v obou ukazatelích představuje přínos globalizace.

Zejména pro menší, exportně orientované státy s vysokou přidanou hodnotou jejich produkce, například pro Finsko, Izrael či Švýcarsko, je globalizace pro udržení všeobecného blahobytu údajně zcela zásadní. Platí to ale i pro Německo. Němečtí ekonomové očekávají, že jen kvůli koronavirové pandemii, spojené se zpomalením či dokonce zastavením globálního obchodu, přijde každý německý občan v tomto roce v průměru o 100 až 500 EUR. Nejde ale údajně jen o takzvanou koronavirovou krizi.

Globalizace totiž začala zpomalovat už před pandemií. „A to především kvůli rostoucímu nacionalismu a čínsko-americkému soupeření,“ tvrdí Thomas Rausch z Bertelsmannovy nadace. Podle něj je ale nutné pokračovat v odstraňování překážek obchodu a pomoci rozvíjejícím se a rozvojovým zemím, protože v průmyslově vyspělých zemích se peníze „stávají vzácnými“.

I když je globalizace trnem v oku mnoha lidí a množí se návrhy na silnější protekcionismus a umělou ochranu domácích trhů, otevření stavidel pro mezinárodní obchod je prý z ryze ekonomického hlediska pro všechny vyspělé země přínosem. A platí to i pro Česko.

Autoři zároveň upozorňují, že se jedná pouze o přímý finanční přínos, celkové přínosy jsou údajně mnohem větší. Jako příklad uvádějí podnikání automobilky Daimler. Ta nyní generuje třetinu svého prodeje v Číně. Pokud Daimler prodá více aut do zahraničí a v důsledku toho němečtí dodavatelé získají více objednávek, není to do výpočtu, uvedeného ve studii, zahrnuto. Stejně tak studie nezapočítala výhody toho, že když Daimler vyrábí v Číně automobily pro místní trh, zajišťuje tím i pracovní místa ve vývoji, marketingu nebo administrativě v mateřské zemi.

Podobně se pak údajně dají kalkulovat dodatečné přínosy globalizace v České republice. Jestliže se tedy nárůst globální výměny zboží zastaví nebo dokonce poklesne, počítá Bertelsmannova nadace s propadem průměrného příjmu Čechů o tisíce korun ročně.

Podle studie zvýšila globalizace hrubý domácí produkt ve všech 45 průmyslových a rozvíjejících se zemích zkoumaných za posledních 30 let. Ekonomická produkce se sice nejvíce zvedla v Číně (celkem šestinásobně), v absolutních číslech, vyjádřených penězi, jsou největšími vítězi průmyslově nejvyspělejší země. A to údajně zkrátka proto, že začaly na vyšší úrovni.

SDÍLET