Kdo povede EU? Váhá Tusk i Poláci s jeho podporou

Lucie Bednárová

Podpoří polská vláda Donalda Tuska v čele Evropské rady, nebo ne? To jsou otázky, které se posledních několik měsíců v souvislosti s volbou nového předsedy unijních summitů příští rok na jaře, pravidelně střídají v titulcích předních evropských novin. Poslední zprávy ukazují, že se za bývalého polského premiéra nepostaví. Výrazně ale zamíchat kartami může i sám Tusk, který údajně zvažuje návrat do domácí politiky.

Šéf vládnoucí konzervativní a euroskeptické strany Právo a spravedlnost (PiS) Kaczyński se netají tím, že k Tuskovi nechová osobní ani politické sympatie. Nedávno prohlásil, že Tusk nese odpovědnost za havárii polského vládního letounu u ruského Smolensku, při níž v dubnu 2010 zahynul prezident Lech Kaczyński (a Jaroslawovo dvojče) a desítky dalších vysoce postavených Poláků.

„V Polsku se vedou vyšetřování jak v Sejmu (dolní komoře parlamentu; pozn. red.), tak v prokuratuře, a mohou vést k tomu, že budou proti Tuskovi vznesena nějaká obvinění. Měla by taková osoba stát v čele Evropské rady? Mám dalekosáhlé pochyby,“ řekl Kaczyński listu Polska The Times.

Co je Evropská rada?

Evropská rada patří mezi klíčové instituce EU. Jejími členy jsou hlavy států nebo předsedové vlád 28 členských států EU, předseda Evropské rady (nyní Donald Tusk) a předseda Evropské komise (nyní Jean-Claude Juncker). Evropská rada není legislativním orgánem EU, a nezapojuje se proto do jednání o legislativě EU ani jejího přijímání. Jejím úkolem je stanovit politickou agendu EU a obecné politické směry a priority EU. Evropská rada přijímá většinu rozhodnutí na základě konsensu. V některých specifických případech, které jsou stanoveny ve Smlouvách EU, může přijímat rozhodnutí jednomyslně nebo kvalifikovanou většinou. Pravidelně se schází v Bruselu (tzv. summity). Českou republiku na nich reprezentuje premiér Bohuslav Sobotka.

Diskusi v posledních dnech přiživil i samotný Tusk. Ten v minulosti opakovaně prohlašoval, že se v čele Evropské rady vidí i po dobu dalších 2,5 roku, v posledním rozhovoru pro polskou televizi TVN24 ale naznačil, že možná přemýšlí i o jiných možnostech - především pak o návratu do polské politiky. „Pokud by to pomohlo, vždycky o tom budu uvažovat,“ uvedl.

Podle analytiků mohlo jít však o signál určený hlavně Kaczyńskému. „U podpory Tuska do čela Evropské rady bude záležet na tom, jak se rozhodne Jaroslaw Kaczyński, který to podle všeho ještě neudělal. Případný Tuskův návrat na domácí scénu by ale pro něj byl velmi nepříjemný,“ řekl INFO.CZ analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.

Polská vláda sice nemá formální pravomoc zablokovat Tuskovo znovuzvolení, může ale situaci značně zkomplikovat. „Podpora státu je důležitá hlavně pro samotného kandidáta. Bez ní by se mu kandidatura jen těžko prosazovala,“ vysvětluje Dostál. Pro Tuska na prestižním místě hraje to, že polská vláda nemá v záloze nikoho, koho by do boje vyslala místo něj a zajistila mu podporu ostatních členských států EU. „Žádná jiná varianta neexistuje. A už vůbec ne v řadách PiS,“ říká analytik.

Prázdná sláma

Donald Tusk v čele Evropské rady i v dalším období se jako přijatelné řešení jeví podle zjištění INFO.CZ i české diplomacii. „Česká republika Tuska nadále vnímá jako společného kandidáta zemí Visegrádské čtyřky a podporuje jeho setrvání ve funkci,“ řekl redakci diplomatický zdroj z Bruselu. Česko pro Tuska hlasovalo i v roce 2014.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital