„Koka nás živí.“ Kolumbie jí loni vypěstovala rekordní množství

ČTK

Naše newslettery rozesíláme každý týden

15. 03. 2017 • 15:19

V Kolumbii se loni pěstovalo nejvíce koky od roku 1994, proti roku 2015 nárůst činil 18 procent. S odkazem na úterní zprávu Bílého domu o tom dnes informovala agentura AP. Koka tak odhadem pokrývala 188 tisíc hektarů, což je pro srovnání téměř čtyřnásobně větší rozloha, než jakou má Praha.

Většina koky se pěstovala v odlehlých oblastech na jihu země. Místní rolníci, kteří desítky let žili pod nadvládou levicových povstalců, napjatě čekají na společný plán vlády a povstalců, který by měl umožnit, aby s pěstováním koky přestali a začali pěstovat legální plodiny.

Kolumbijská vláda loni podepsala mírovou dohodu s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), aby ukončila válku, která si vyžádala na 200.000 lidských životů. Obě strany se také mimo jiné dohodly na rozvoji zemědělských oblastí.

„Listy koky nás živí,“ vysvětluje devětačtyřicetiletý Eduardo Espinosa, který koku pěstuje už 17 let. „Pěstování nás jen vyčerpalo, vystavilo nás nepříjemné pozornosti a připravilo nás o iluze,“ dodává.

Bílý dům je ale přesvědčen, že dohoda mezi FARC a vládou přiměla mnoho farmářů pěstovat koku, protože vědí, že pokud se pěstování oficiálně vzdají, dostanou státní dotace, aby místo koky mohli pěstovat například brambory či ovoce.

Produkce kolumbijského kokainu začala stoupat v roce 2013 a od té doby měla vzestupnou tendenci - mimo jiné proto, že Kolumbie přestala kvůli zdravotním rizikům rozprašovat na pole s kokou ničivé chemikálie. „Přes 20 jsme rozprašovali na nelegální pole chemikálie, žádný velký úspěch se ale nedostavil,“ řekl agentuře AP kolumbijský vládní analytik Rafael Pardo.

Členové kolumbijské vlády společné s vedením FARC od podpisu smlouvy cestují do odlehlých oblastí a snaží se přesvědčit rolníky, aby se pěstování koky dobrovolně vzdali. Kolumbijská policie a armáda zatím dostala za úkol pole koky ničit. Vláda doufá, že tak do konce tohoto roku zničí 100.000 hektarů koky.

Zatím asi 55 tisíc rodin souhlasilo, že koku pěstovat přestanou. Experti jsou ale skeptičtí a nevěří, že se chudí rolníci pěstování koky zcela vzdají. Jednomu rolníkovi totiž každý rok vydělá průměrně 1 180 dolarů (asi 30 tisíc korun). Rostlina teď přináší živobytí zhruba 82 tisícům rodinám. Úspěšnost mírové dohody podle úřadů na snížení produkce koky ale závisí.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Včera • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
Včera • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
15. 01. 2021 • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.