Kolaps před cílem. Proč čínské úřady zastavily největší IPO historie

 FOTO: Reuters

Vojtěch Kristen

09. 11. 2020 • 13:51
Měl to být historický moment, největší IPO v historii lidstva. Až na jeden detail. Totiž že čínské regulační orgány pár dní před začátkem obchodování hodily šéfovi fintechové firmy Ant Group Jacku Ma pořádnou větev pod nohy. Snad i ony se zalekly, že jim pod nosem nekontrolovaně roste firma příliš velká, aby padla. 

Nečekané, překvapivé, absurdní. Rozhodnutí čínských regulátorů, centrální banky a několika komisí pro regulaci finančního trhu na první pohled nedává smysl. Totiž: proč na poslední chvíli de facto zrušit původně opěvovaný vstup technologické firmy na burzu, který se měl stát další řádkou nepsaného fintechového vítězství Východu nad Západem?

Dominance by to totiž skutečně byla. Nejen velikostí – IPO Ant Group mělo vynést okolo 35 miliard dolarů a překonat nedávný rekord investorského zájmu o saúdskou společnost Aramco. Ještě důležitější však bylo, že se celý příběh měl odehrávat v Asii a nikoliv v New Yorku, kde upsal Jack Ma svou jinou firmu – Alibabu – před několika lety. A do třetice by Ant Group tržní kapitalizací o něco předstihla dosud největší banku světa JP Morgan Chase. 

Čínští regulátoři tak na první pohled skutečně neměli mnoho důvodů, proč nedat Jacku Ma, sic! jednomu z nejmocnějších mužů země, zelenou. První pohledy ovšem často klamou a nejinak tomu je i v tomto případě.

Klub pro staré lidi

Kontext je zásadní. V našem případě se začíná odehrávat asi před dvěma týdny na šanghajském finančním summitu. Jedním z hlavních řečníků je s dvacetiminutovým projevem i Jack Ma, který je v té době na nejlepší cestě k dalšímu úspěšnému vstupu na burzu. Alespoň zdánlivě, do chvíle, než se vážený byznysmen otevřeně opře do tradičního bankovního sektoru – a do jeho regulace. 

„Tradiční banky mají mentalitu zastaváren a nedokáží zajistit finanční potřeby pro svět budoucnosti,“ citují média výroky Jacka Ma na adresu finančních ústavů. Úspěšný obchodník sice mířil především na Čínu, jeho projev však byl globální, když na adresu dohledových orgánů a regulací uvedl: „Basilejské dohody jsou už jen klubem pro staré lidi“.

Projev Jacka Ma byl projevem vizionáře, který pomohl vybudovat čínský e-commerce sektor a dostal Čínu mezi hlavní fintechové hráče současného světa. Ne nepodobně Elonu Muskovi, Jack Ma ukázal svou vizi budoucnosti, která překonává rigidní pravidla a vyjeté koleje tradičního systému. Stejně jako Muskova Tesla dělá většinu věcí jinak než běžné automobilky, i přístup Jacka Ma se liší od tradiční bankovní infrastruktury.

Bohužel pro podnikatele, onen starý systém, banky a regulátoři, ještě nebyl odstaven od moci. Tím spíš, že se nacházíme v Číně. Paradoxně, na té samé konferenci jako Jack Ma vystoupil s konzervativním úvodním slovem a apelem na zachování finanční stability i čínský viceprezident Wang Čchi-šan. Příspěvky a vize obou mužů tak byly v přímém rozporu. 

Tento moment nejspíš rozhodnul o odložení IPO společnosti Ant Group. Několik dní po šanghajském summitu totiž čínští regulátoři představili nová pravidla pro fintechové odvětví – včetně přísnějších kapitálových požadavků. Jedním z nejbolestivějších úderů na solar se pro Ant Group stala klauzule, že fintechoví zprostředkovatelé půjček musejí úvěry, které zprostředkují mezi retailovými uživateli a bankami, alespoň ze 30 procent sami financovat. Přitom doteď se Ant, jehož významná část zisku plyne právě ze zprostředkování, na půjčkách podílel pouhými dvěma procenty.  

Nejde jen o kapitálové nároky, nicméně výsledkem přísnější regulace se stalo, že Ant Group musela vstup na burzu odložit do chvíle, než se novým pravidlům hry přizpůsobí – což podle expertů bude trvat nejméně několik měsíců, dost možná i roky. Nová pravidla totiž mění byznys model, na kterém Ant Group – respektive její důležité divize – fungovaly. Zatímco Jack Ma v posledních letech tlačil na to, aby se Ant Group stala z fintechové společnosti firmou více technologickou než finanční, čínští regulátoři ji tlačí naopak především do finančního odvětví, které mají více pod kontrolou. 

Čínský příklad a osud Ant Group je sice pozoruhodný sám o sobě, přesto v sobě nese i univerzální poselství. Je další bitvou, kde se agilní a rychle rostoucí technologické společnosti dostaly mimo kontrolu tradičního regulatorního systému a začaly pro samotný systém představovat riziko kolapsu. Na to se lze dívat ze dvou pohledů – jak finančního, tak technologického. 

Z perspektivy finančního analytika byla Ant Group ještě donedávna black-boxem. Jak funguje její byznys model bylo velmi zastřeným tajemstvím a dokonce ani někteří akcionáři sami nevěděli, na čem přesně společnost vydělává. To mohlo být jen sotva po chuti čínským regulátorům, tím spíš, že byznys Ant Group byl propojený se stamiliony retailových klientů a představoval tak systémové riziko. To by se – s novým kapitálem získaným během vstupu na burzu – nejspíš ještě zvýšilo. Z určitého pohledu tak byla situace velmi podobná americkým investičním bankám, které před dvaceti lety začaly vytvářet nové a velmi komplikované finanční produkty, jež pro regulatorní orgány představovaly rovněž černou skříňku – a které ve svém důsledku přinesly velkou ekonomickou krizi v roce 2007-2008. 

Analogie ale najdeme i čistě z technologického pohledu. Co si počít s digitálními firmami, které „divoce“ rostou mimo tradiční soubor regulatorních pravidel, řeší celý svět. Spojené státy nejen v kontextu nedávných prezidentských voleb diskutují dominanci sociálních sítí, Facebooku či Twitteru, které polarizují společnost a samy dokáží ovlivnit volební výsledek. Ostatně, není to tak dlouho, co se Facebook pouštěl do nasazení vlastní měny, Libry. Stejné firmy – společně s Googlem – dominují navzdory snahám Evropské komise mnoha oblastem i na starém kontinentě, od téměř monopolu na poli internetové reklamy až po vyhledávání; přitom daně, které tyto firmy i přes svůj téměř monopol v Evropě platí, jsou minimální. 

I z tohoto pohledu se čínští regulátoři dost možná dívali na IPO Ant Group – a zalekli se velikosti a možného dominantního vlivu firmy, kterou už by nedokázali ukontrolovat. Ve chvíli, kdy by prosperovala, ale i za situace, pokud by padla. 

SDÍLET