Když před šesti lety vypukla v Libyi revoluce, vrátil se Ozzy Ausman ze zahraničních studií do rodné země pomáhat. „Společně jsme bojovali a říkali si, jak to všechno změníme, jak dáme všem stejná práva, skončí domácí násilí. Bude rovnoprávnost pro homosexuály, ale i Židy nebo křesťany a muslimy. To byl můj sen. Jenže pak začali vykřikovat saláfisté a džihádisté na ulicích,“ říká mladík Ozzy Ausman v rozhovoru pro INFO.CZ. Situace v Libyi ho nakonec dovedla až k tomu, že požádal o azyl ve Finsku. „Tehdy jsem ale opravdu věřil tomu, že přineseme velkou změnu, postavíme lepší školy a nemocnice, budeme mít svobodný život. Libye je jedna z nejbohatších zemí na planetě. Máme více ropy než vody. Mohli bychom postavit nový New York v Libyi, ale nemáme na to myšlení,“ popisuje.

Pocházíte z Libye, ale dnes žijete ve Finsku, kde jste získal azyl. Jaká byla vaše cesta do severské země?

Přestěhoval jsem se do Finska před zhruba rokem a půl kvůli tomu, co se děje v Libyi. Požádal jsem tu o mezinárodní ochranu.

Získal jste vízum, nebo jste musel podniknout cestu přes Středozemní moře?

Měl jsem dokumenty, díky kterým jsem mohl zemi opustit a nemusel jsem cestovat přes moře.

Kdo je Ozzy Ausman?

Na vlastní kůži prožíval události revoluční Libye. Po pádu Kaddáfího vkládal velké naděje do změny v demokracii. Místo toho se situace ještě více zkomplikovala. Na dění doma nahlíží očima ateisty, za kterého sám sebe považuje, a který jako by nepatřil do silně nábožensky založené země. V současnosti žije v azylu ve Finsku. Italský režisér Antonio Martino o něm natočil dokument Černá ovce. V Praze se snímek promítal v rámci festivalu o lidských právech Jeden svět.

Vidíte pro sebe ve Finsku budoucnost?

Ano, viděl jsem ji ještě předtím, než jsem tam přišel. A nyní jsem si tím jistý. Na začátku byl největší překážkou jazyk. Většina lidí ve Finsku mluví anglicky, ale finštinu se samozřejmě musíte naučit. Takže nejdříve projdete jazykovými kurzy. Poté se úřady podívají na vaši dosavadní kariéru a schopnosti a zhodnotí, kde byste se mohl uchytit. Pokud chcete tvrdě pracovat, podaří se vám to. Já jsem byl po zkouškách z finštiny přijat ke studiu stejného oboru, kterému jsem se věnoval v Libyi. Takže vlastně pokračuju ve své kariéře, jen finským způsobem.

Někteří migranti se ale rozhodnou po nějakém čase v Evropě vrátit do rodné země. Rozumíte jim?

Určitě. V Evropě jsem potkal mnoho lidí, kteří se rozhodli vrátit do svých původních zemí. Někteří z nich nebyli žadatelé o azyl, ale měli tu například partnera. Když máte jinou kulturu a přestěhujete se do země, kde je velký chlad, lidé moc nemluví a neotevírají se druhým tak rychle, je to těžké. Někteří migranti tomu nerozumí. Trvá nějaký čas, než se stanete součástí společnosti. Další věcí je také kultura a náboženství. Někteří lidé s odlišným náboženstvím se nemohou začlenit, protože nemohou dělat to samé, co dělají ostatní. Takže jsou izolovaní, zůstanou uzavření v komunitách, nenaučí se jazyk. Potkal jsem lidi, kteří žijí ve Finsku deset let, ale stále se nenaučili finsky. Protože se o to nechtěli ani pokusit, vzdali to. Někteří se pak rozhodnout jít zpátky.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital