Rusko má za sebou týden trvající hlasování o změnách ústavy, jež především umožní další vládu Vladimira Putina. Jiný než souhlasný výsledek se proto nečekal a rovněž řada negativních reakcí není překvapivá. Rusko není zrovna proslulé průzračností a spravedlivostí voleb a bylo takřka nemyslitelné, že by se nynější hlasování, pro které byla stanovena speciální, hodně rozvolněná, pravidla, tomuto trendu jakkoli vymykalo. Deklarované výsledky budou platit, o tom není sporu, ovšem stojí za to ohlédnout se za některými aspekty.
Byl to týden hlasování, kdy na poslední, takzvaně hlavní den zbývalo v některých okrscích jen minimum voličů, hlasovalo se i ve velmi provizorních podmínkách (stany, kufry aut), omezovala se činnosti pozorovatelů, kteří byli navíc předvybraní státem (respektive Společenskou komorou) a nebyli přítomní předčasnému hlasování atd. To vše od začátku dávalo tušit, že výsledky budou budit pochybnosti.
Pobídky k hlasování od těch „měkkých“, typu koncertů u hlasovacích místností, loterií pro účastníky hlasování či prodeje levného zboží až po „tvrdé“, jako je nucení státních zaměstnanců k volbě, vhazování lístků po stozích či totální neprůhlednost hlasování mimo hlavní volební den, to nejsou mechanismy, které by byly neznámé. Ať už jde přímo o Rusko nebo o jiná místa - například předčasné hlasování, kdy pozorovatelé v den voleb zjistí, že už mají téměř všichni odvoleno, je velmi populární v Bělorusku.
Dá se očekávat, že další zprávy o volebních machinacích ještě budou přicházet. Člověk, který byť jen letmo sleduje dění v ruské politice, nemusí být zatvrzelým odpůrcem Vladimira Putina, aby zapochyboval o výsledku 78 procent pro při 68 procentech účasti.
