Macron hořce narazil. Statisíce lidí protestovaly proti reformě pracovního trhu a budou to opakovat

ČTK, lup

12. 09. 2017 • 23:44

Tisíce demonstrantů vyrazily na výzvu odborové centrály CGT do ulic francouzských měst, aby protestovaly proti reformě pracovního trhu. Prezident Emmanuel Macron tak narazil na první mobilizaci odpůrců změn zkostnatělého zákoníku práce, o něž se francouzské vlády snaží desítky let. V centru Paříže použila policie vodní děla proti maskovaným anarchistům, kteří provázeli jinak poklidnou odborářskou manifestaci. 

Demonstrací se zúčastnilo mezi 223.000 až 400.000 lidmi - první číslo uvádí ministerstvo vnitra, druhé odbory. Policisté při incidentech zadrželi nejméně 13 osob.

Akce měla podle odborářů solidní úroveň: v Marseille pochodovalo podle policie 7500 demonstrantů, podle CGT 60.000. V Lyonu se policie dopočítala 4000 lidí v průvodu, od kterého policisté kvůli kontrole totožnosti oddělili stovku maskovaných anarchistů; došlo přitom i na slzný plyn. Z Bordeaux policie ohlásila 4850 demonstrantů, organizátoři 12.000. Podobné to bylo v Rennes: podle prefektury 4800 demonstrantů, podle CGT 10.000. Tisíce lidí protestovaly i v dalších velkých městech, zejména v Nice, Tours či Caen.

„Tato země nechce liberální svět,“ prohlásil v Marseille vůdce radikální levice Jean-Luc Mélenchon, považovaný za hlavního Macronova oponenta.

Tisíce lidí přišly i do průvodu v Paříži: podle CGT 60.000, podle prefektury 24.000. „Přišla jsem, protože je to historicky nevídaný útok na zákoník práce, který má chránit zaměstnance,“ prohlásila před novináři o vládní reformě Evelyne Deurillaová-Feerová, převlečená za obří krabici papírových kapesníků s nápisem „Zaměstnanci: použijte, zahoďte.“

Předák CGT Philippe Martinez ještě před oficiálním zahájením pařížské manifestace uvítal „velmi silnou mobilizaci“, svědčící o silné nespokojenosti s reformou, která dá „veškerou moc zaměstnavatelům“.

„Byla to dobrá premiéra,“ usoudil později Martinez v rozhlasovém rozhovoru. CGT již vyzvala k dalším protestům 21. září.

Při předchozím pokusu socialistické vlády o reformu zákoníku práce se prvních demonstrací loni v březnu podle CGT zúčastnilo 450.000 lidí, podle úřadů polovička tohoto počtu, 224.000.

Stávky podle agentury AFP jen mírně narušily vlakovou dopravu na pařížských předměstích, společnost Ryanair kvůli nim zrušila 110 letů.

Ačkoli CGT se proti reformě staví od začátku, další dvě hlavní odborové centrály, a sice FO a CFDT, sice nešetří kritikou, ale k demonstracím nevyzvaly.

„CFDT umí pořádat demonstrace, ale nemá potřebu předvést demonstraci slabosti,“ poznamenal šéf této centrály Lauren Berger. Část odborářů má ale jiný názor.

Rozkol mezi odborovými svazy se odrazil na rozsahu mobilizace proti prezidentovi, jehož popularita v průzkumech sice klesla, ale opozice zůstává rozdrobená. Macron, který se dnes vydal do Karibiku na ostrovy zasažené hurikánem Irma, oponenty varoval, že je odhodlán reformu prosadit a že „darmožroutům, cynikům ani extremistům“ neustoupí ani o píď.

Demonstranti dnes odpovídali podobně: „Macrone, jsi v prdeli, darmožrouti vyšli do ulic!“ skandovali v Caen.

Reforma zákoníku práce je první velkou zákonodárnou iniciativou prezidenta Macrona od nástupu do funkce letos na jaře. Vláda chce firmám umožnit větší pružnost ve snaze přizpůsobit pracovní dobu a finanční odměnu zaměstnanců aktuálním podmínkám na pracovních trhu. Chce také omezit výši odškodnění, které získá zaměstnanec v případě, že soud uzná jeho výpověď za nespravedlivou.

Macronovi jde také o nezaměstnanost, která se ve Francii pohybuje kolem 9,5 procenta a přesahuje průměr v Evropské unii. Ten v červenci činil 7,7 procenta. Macron chce ovšem také získat důvěru Německa, které již dlouho naléhá na Paříž, aby se pustila do strukturálních změn. Ve hře jsou i další reformy, které mají následovat.

O reformu nepružného zákoníku práce se pravicové i levicové vlády ve Francii snaží desetiletí let. Ambiciózní plány ale většinou ztroskotaly na odporu silných odborových svazů.

SDÍLET