Je to jeden z největších případů kartelu, který Rakousko kdy zažilo a který nyní míří do finále. Týká se asi čtyř desítek stavebních společností, které si údajně rozparcelovaly trh a domlouvaly ceny zakázek. Škoda dosahuje stovek milionů eur, které jdou především z kapes daňových poplatníků.
Dálnice, ale i školky, městské parky či vodní elektrárny. Dokonce i hřbitovy. Přehled veřejných staveb, které údajně byly v minulých dvaceti letech, přesněji mezi roky 2002 a 2017, ovlivněny obřím kartelem rakouských stavebních firem, zdánlivě nebere konce. Odborníci nezákonné spolčení stavařů dokonce hodnotí jako největší kartel v novodobé historii země.
Několik desítek stavebních společností se podle zjištění vyšetřovatelů mezi sebou domlouvalo na cenách jednotlivých zakázek, dělily si trh, vyměňovaly citlivé informace v oblasti hospodářské soutěže a porušovaly kartelové zákony. Jejich jednání podle rakouského antimonopolního úřadu (BWB) vedlo k omezení a minimalizaci hospodářské soutěže, v důsledku čehož zadavatel – především veřejná správa – platil vyšší ceny. Celkem mohlo být ovlivněno přes 1800 zakázek se škodou za stovky milionů eur, píší rakouská média.
Deník Oberösterreichische Nachrichten nedávno konkrétně popsal, jak stavební kartel přesně fungoval. Jedna ze stavebních firem vždy předložila zjevně výhodnější nabídku, zatímco ostatní podaly buď takzvané „obranné nabídky“ nebo se o zakázku vůbec neucházely. Firmy, které v soutěžích neuspěly, podávaly ve srovnání o 0,5 – 3,5 procenta nižší nabídky oproti nabídkové ceně vítěze, který nakonec zakázku získal. V ostatních případech bylo dohodnuto, že firmy, které se do soutěže přihlásily a „držely se zpátky“, dostaly příplatek u projektu podobné hodnoty.
Vyšetřování obřího kartelu nyní v Rakousku spěje ke svému závěru. Rakouská média na konci loňského roku informovala, že prvním čtyřem společnostem úřad pro ochranu hospodářské soutěže BWB vyměřil návrhy pokut, o kterých rozhodne zemský soud ve Vídni. Výše pokuty může dosáhnout až 10 procent z obratu firem.
