Měla by EU sjednotit pravidla proti covidu? Odborníci tápou

 FOTO: Profimedia

Marek Kerles

27. 08. 2020 • 12:00
Až dvanáctihodinové fronty aut na rakousko-slovinských hranicích přiměly znovu některé experty a politiky k úvahám, zda by se v celé Evropské unii neměla sjednotit pravidla pro boj s koronavirem. Fakt, že se v každé zemi postupuje proti nákaze jinak, údajně vyvolává nejen problémy při cestování, ale i zbytečný zmatek v hlavách Evropanů.

Protože rakouská vláda vzhledem k nárůstu nákazy v Chorvatsku náhle zpřísnila hraniční kontroly a vyžadovala osobní údaje od všech cestujících, tvořily se o víkendu na hranici mezi Slovinskem a Rakouskem mnohahodinové kolony aut. A to bez možnosti, že by si posádka mohla koupit vodu nebo dojít na toaletu.

Zatímco se v Rakousku řeší, kdo za zmatky s odbavením, které v menší míře přetrvávají i dnes, vlastně může, v jiných státech se odborníci i média začínají zabývat otázkou, zda jsou podobné problémy vlastně nutné. Nejde totiž jen o potíže, spojené s náhlou změnou rakouských opatření proti covidu-19. Podobné nástrahy čekají na turisty i místní prakticky všude v Evropě.

„Pokud letos v létě opustíte své bydliště a překročíte hranici státu, někdy se necítíte, jako byste byli v sousední zemi, ale mnohem, mnohem dále,“ napsaly například německé noviny Süddeutsche Zeitung (SDZ). Rozdíly v tom, jak se jednotlivé země a dokonce i regiony staví k aktuální hrozbě nákazy, jsou totiž propastné. Někde úřady vyžadují roušky takřka všude na veřejných místech, někde (například v Rakousku) jen v obchodech, někde naopak vůbec.

Na jedněch hranicích musejí cestující odevzdávat vstupní přihlášku a výsledek „koronavirového“ testu, jinde naopak jsou hranice volně průjezdné bez jakékoliv kontroly. „Všechna pravidla, na která si člověk zvykl doma, se na druhé straně státní hranice zdají být příliš přísná, nebo naopak příliš laxní. Totéž platí pro podmínky pořádání různých festivalů a dalších, z pohledu nákazy rizikových událostí,“ píší SDZ.

Zatímco na začátku pandemie a nejistotě s ní spojené bylo samostatné rozhodování národních vlád údajně pochopitelné, dnes je situace zcela jiná. Hranice se otevřely, lidé cestují na dovolenou i služební cesty. „A politici nemohou očekávat, že lidé budou při každé cestě z domova studovat neustále se měnící pravidla nejen v jiných státech, ale i v sousedních regionech,“ napsaly SDZ. Příkladem může být právě Německo, v němž se opatření proti covidu zřetelně liší i v jednotlivých spolkových zemích. A týká se to i pokut za porušení pravidel.

I když povinnost nosit roušky v obchodech a veřejné dopravě platí dnes už v celém Německu (dlouho to ale tak nebylo), v Bavorsku a Berlíně hrozí za odmítnutí zakrytí nosu a úst pokuta v krajním případě až 500 EURO (13 000 korun), zatímco třeba v Berlíně je to 40 a v Dolním Sasku jen 20 EURO (530 korun).

V jedné spolkové zemi jsou povolené některé sportovní zápasy a koncerty, ve druhé zakázané. V jednom státě jsou roušky povinné, ve druhém nikoliv. Příkladem může být třeba situace na šumavském Třístoličníku, jak jsme nedávno popisovali, kde se na jednom místě a v jedné restauraci scházejí lidé ze třech států s různými pravidly proti covidu.

Podle SDZ vytváří taková roztříštěnost pravidel v boji proti covidu-19 na obyvatele EU nepřiměřený tlak a to může být v době nového nárůstu nákazy obecně nebezpečné. „Ti, kdo již přestávají rozumět těmto pravidlům, je pravděpodobně přestanou dodržovat,“ píše SDZ. Nejde přitom údajně o to, že by se opatření proti covidu-19 neměla měnit. Jde o to, aby EU postupovala koordinovaně a dokázala se domluvit na společném postupu a sjednocení základních podmínek boje s infekcí.

„Evropská komise by měla určit cestu a vést členské státy silněji než dříve. Koneckonců, lidé budou muset s tímto virem žít ještě dlouhou dobu. Pro politicky motivované vlastní cesty jednoduše není místo,“ tvrdí autorka komentáře v SDZ.

Jak složité je eventuální naplnění tohoto požadavku, ukazuje i příklad samotného Německa. Ani tam se totiž politici nedokáží v této otázce shodnout. Předseda vlády Saska-Anhaltska Reiner Haseloff před dvěma dny vystoupil proti snaze zavést jednotná pravidla pro celé Německo. Trvá na tom, že každá země by měla postupovat podle svého uvážení. „Spíše by to mělo být závislé na výskytu infekce, zda a kolika lidí se dotýká,“ řekl Haseloff agentuře DPA.

Naproti tomu premiér Sárska Tobias Hans požaduje jednotné ochranné předpisy proti covidu v celém státě. „Bylo by žádoucí, kdyby se federální a státní vlády mohly dohodnout na společném přístupu,“ uvedl Hans. Pro zachování principu „regionality“ v protiepidemických opatřeních se vyslovili i někteří čeští odborníci. „Já osobně jsem toho názoru, že bychom proti covidu měli i nadále postupovat lokálně s ohledem na momentální situaci v místě,“ uvedla pro INFO.CZ Kvetoslava Kotrbová, ředitelka Krajské hygienické stanice v Českých Budějovicích. Podle Kotrbové je ale pro úspěch boje proti nákaze nejdůležitější, aby tento „boj“ přešel z roviny úředních nařízení k osobní odpovědnosti jednotlivce. „Každý by si měl také sám vyhodnotit, jak rizikové je prostředí, v němž se chystá pohybovat a podle toho se také chovat. A to třeba tak, že si vezme dobrovolně roušku,“ míní Kotrbová.

SDÍLET