Případ Kirilla Šamalova - údajného, nyní již bývalého, zetě Vladimira Putina (sám Putin se o svojí rodině cíleně nevyjadřuje) - znamenal v polovině prosince skandál, který komentoval dokonce i prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov. Ten zprávy o zázračném zbohatnutí mladého muže označil za pouhé výmysly, které má na svědomí podle Peskovových slov „víme kdo“. Na druhou stranu, prolomená komunikace Kirilla Šamalova ukazuje i na rozsáhlý nepotismus v nejvyšších ruských patrech. Děti vysokých státních úředníků dosahují až zázračně zářných kariér, a to hlavně ve státem ovládaných firmách.
Šamalov se v pouhých šestadvaceti letech stal viceprezidentem Siburu, petrochemické společnosti s více než 23 tisíci zaměstnanci, aby ve svých jednatřiceti letech koupil 17 procent této společnosti za podezřele výhodných okolností (už předtím vlastnil 4,3 procenta v rámci opčního programu), a stal se tím nejmladším dolarovým miliardářem v zemi. Poté, co ruský Fond národního bohatství poskytl soukromé společnosti Sibur výhodný úvěr, jeho jmění narostlo podle odhadů na zhruba 2,85 miliardy dolarů.
Mohlo by se to zdát jako krásný příběh úspěšného mladého muže, který se svými schopnostmi a cílevědomostí vyšplhal až na vrchol, ovšem vše má hned několik háčků. Pomineme-li přitom fakt, že po rozvodu (opět, soukromé záležitosti Vladimira Putina nejsou zveřejňovány) s Putinovou dcerou Šamalov přišel o část majetku, a nyní tak již není miliardářem, tak se jměním v hodnotě cca 800 milionů dolarů určitě neživoří. Zásadní fakt pro vzestup mladého muže je ten, že Šamalov je synem blízkého Putinova přítele Nikolaje Šamalova. Ostatně ani druhý syn tohoto muže se neztratil, když se ve svých třiatřiceti letech stal šéfem Gazfondu, penzijního fondu Gazpromu (Gazprom v roce 2017 přišel o kontrolu nad fondem, podle všeho ve prospěch struktur kolem Banku Rossija Jurije Kovalčuka, dalšího z Putinových přátel). Navíc člověkem, prodávajícím podíl ve výše zmíněném Siburu, nebyl nikdo jiný než další Putinův přítel Gennadij Timčenko.
