Moskva táhne na jih. Rusko dobývá Blízký východ zbraněmi i diplomacií

Pavel Novotný

Kreml smiřuje Palestince, o jejichž osud se poslední desetiletí téměř nezajímal. Moskva znovu získala přízeň egyptské vojenské elity a v Libyi prý zvažuje postavit základny. Vědět o sobě dává i v Jemenu. Jinými slovy: Rusko se na Blízkém východě opět chová podle logiky studené války – kde není Západ, tam budeme my.

Moskva bývá v polovině ledna vším možným, jen ne vřelým místem. Přesto tu tálo: ruská diplomacie přivedla k jednomu stolu znepřátelené Palestince. „Dosáhli jsme dohody, podle které do dvou dnů vyzveme prezidenta Mahmúda Abbáse, aby zahájil jednání o vzniku společné vlády,“ prohlásil sedmnáctého ledna v Moskvě Azzám Ahmad, vyjednavač Fatahu. Hnutí, které se v Rusku setkalo s radikály z organizací Hamas a Islámský džihád.

Jistě, společná vláda je v nedohlednu, o opravdové jednotě nemluvě. Palestina je rozdělena od roku 2007, kdy se Hamas pučem zmocnil vlády nad Pásmem Gazy. Druhou část autonomie, Západní břeh Jordánu, ovládá Fatah. Země jako celek nefunguje, což loni vedlo nejvyšší soud k tomu, že odložil plánované, historicky první místní volby.

Make Europe Great Again. Evropští populisté kopírují Trumpa, prosazují ale něco jiného

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital