Můžeme dělit muslimy na hodné a zlé? Europoslanci se svým návrhem nepochodili

 FOTO: Profimedia.cz

Marek Kerles

04. 08. 2020 • 21:35
Tři europoslanci z Rakouska a Německa vyzvali Evropskou komisi, aby založila „Evropské výzkumné centrum pro islám a demokracii (ERCID)“. Ta ale návrh – zatím neformálně – odmítla s tím, že dělit muslimy na „dobré a špatné“ je nežádoucí. Za celým sporem se skrývá diskuse s možnými dalekosáhlými důsledky pro deklarovanou svobodu vyznání v celé EU.

I když to tak může na první pohled vypadat, europoslanci nežádají žádné nové výhody pro nějaké islámské instituce na půdě EU, ani se nesnaží takzvaný politický islám infiltrovat do takzvaných bruselských struktur. Je tomu paradoxně přesně naopak. Jedná se o snahu zastavit údajnou rozpínavost politického islámu.

Rakouský poslanec za lidovce Lukas Mandl společně s německými kolegyněmi Lenou Düpontovou (CDU) a Monikou Hohlmeierovou (CSU) letos v dubnu předložili Evropské komisi návrh na založení instituce, která by podporovala aktivity takzvaných umírněných a „proevropsky“ smýšlejících muslimů. Ti jsou totiž podle autorů návrhu na půdě EU málo slyšet a jsou z veřejného prostoru vytlačováni „fundamentalistickými“ islámskými organizacemi.

Podle europoslankyně Hohlmeierové, citované například rakouským deníkem Neues Volksblatt, vyznavači islámu, kteří se zavázali k evropským hodnotám, prohrávají se skupinami, prosazujícími ideologie v rozporu s těmito hodnotami. A nemusí a většinou ani nejde o žádné teroristické nebo kriminální organizace. Jde o skupiny, jak nedávno upozornil německý Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), které vyvíjejí v rámci zákona zcela legální činnost. Jejich dlouhodobým cílem je ale islamizace společnosti a vytvoření systému na základě islámského práva šaría.

 „Legální hnutí jako třeba islámské společenství Milli-Görüsovo se pokoušejí použít politické a sociální vlivy k prosazení řádu, který je v jejich interpretaci islámský,“ uvedli „strážci“ německé ústavy. Z hlediska snahy o islamizaci společnosti jsou proto údajně nebezpečnější takové organizace, jejichž členové se naučili prosazovat své myšlenky legální cestou než teroristé a fundamentalisté s bombovým pásem.

Europoslanci navrhli Evropské komisi založení ERCID, tedy platformy, která by měla „poskytnout vůdcům progresivních muslimských komunit podporu ve veřejné diskusi každoročními konferencemi o osvícení islámu v Evropě.“ Aby EU nemohla být obviňována z náboženské netolerance, ale zároveň omezila tlak takzvaného politického islámu, měla by prostřednictvím ERCID podporovat proevropsky smýšlející muslimy na úkor fundamentalistů. Tím by údajně také ukázala, že je islám slučitelný s evropskými hodnotami svobody.

ERCID by proto kromě podpory demokracie a tolerance měl podle představ europoslanců dokonce vydávat jakési certifikáty těm islámským institucím, které odmítají extremismus a zaváží se k dodržování základních práv a svobod. Takový certifikát by pak mohl být například základním předpokladem při žádosti o grant EU a další veřejnou podporu.

Podle vyjádření autorů ale Evropská komise zatím neformálně jejich návrh odmítla. Certifikace ve smyslu rozdělení muslimů na „dobré a špatné“ je údajně nežádoucí. Toto stanovisko vyvolalo nejen u příslušných europoslanců a jejich sympatizantů, ale také dokonce u některých liberálních vyznavačů muslimského náboženství, pohoršení. Také oni se totiž domnívají, že EU měla založením platformy ERCID jasně deklarovat nulovou toleranci zneužívání islámu k politickým cílům. „Nechápu, že Evropská komise takový výzkumný projekt odmítla,“ uvedl například Abdel-Hakim Ourghi, spoluzakladatel liberální mešity Ibn-Rushd-Goethe v Berlíně.

Autorům návrhu na založení evropské platformy, která by měla pomoci rozlišovat fundamentalistické a nátlakové islámské organizace od těch ryze náboženských a proevropsky orientovaných, se dostalo podpory i od rakouské ministryně pro integraci za lidovce Susanne Raabové. Její ministerstvo už v Rakousku spustilo projekt s názvem „Dokumentační centrum pro politický islám“, tedy něco podobného, o co usilují europoslanci i na evropské úrovni. „Nejsme v tomto směru jenom průkopníci. Snažíme se vyplnit mezeru v boji proti politickému islámu, který musí být veden napříč Evropou,“ uvedla Raabová. Také na základě podpory rakouské ministryně se proto trojice zmiňovaných europoslanců rozhodla, že svou snahu o založení ERCID nevzdá a bude v ní i nadále pokračovat.

Kritici návrhu argumentují, že Komise se jen snaží držet těch evropských hodnot, po jejichž ochraně poslanci volají. V EU platí právo na svobodu náboženského vyznání, v jejímž rámci je podle nich těžké rozlišovat, kdo je „hodný nebo zlý muslim“ nebo „hodný a zlý křesťan či žid“. Toto hodnocení se prý může týkat pouze lidí jako takových, nikoliv rozlišování „dobra a zla“ v rámci náboženských skupin. Je irský křesťan, který usiluje o zákaz potratů, horším křesťanem než ten, který se ztotožňuje s právem na umělé přerušení těhotenství? Může být křesťanský aktivista, usilující o zákaz nedělního prodeje v supermarketech, označen za fundamentalistu? Kdo to rozhodne? Úřad?

Autoři poslaneckého návrhu tak sice chtějí zabránit zneužívání islámu k politickým cílům, zřízení úřadu rozhodujícího o tom, kdo je a kdo není islámský fundamentalista, by ale podle kritiků mohlo mít nečekané důsledky i pro vyznavače jiných náboženství. Budou pak třeba ateisté chtít úřad, který by místo soudu posoudil, zda mohou být v bavorských školách ve školách kříže? Kdo rozhodne o tom, zda se nejedná o „nepřípustný“ způsob rozšiřování a propagace křesťanských zásad, nebo jen o „proevropsky“ orientované opatření? Například v Itálii napadla úspěšně místní tradici „krucifixů“ v mateřských školkách nikoliv muslimka, ale finská ateistka. Odpůrci zřízení Evropského výzkumného centra pro islám a demokracii proto zdůrazňují, že o tom, kdo a jak ohrožuje svobodnou společnost, musí v případě nutnosti rozhodnout soud, nikoliv úřad či platforma.

SDÍLET