Na řeckých ostrovech uvízlo 2 500 opuštěných dětských migrantů. Na pevnině pro ně není místo

Info.cz

bel

V řeckých uprchlických táborech žije 18 500 dětských migrantů, z čehož přibližně 2 500 nemá rodiče nebo příbuzné, kteří by se postarali o jejich základní potřeby. Opuštěné děti často čelí násilí a drogové závislosti nebo se stávají oběťmi pašeráků. K situaci přispívá ve velké míře řecká legislativa, která na problematiku dětských migrantů příliš nepamatuje. Děti zůstávají v uprchlických táborech dlouhé měsíce bez slibných výhledů na bezpečnou cestu na pevninu a získání azylu.

„Některé z těchto dětí zůstávají v uprchlických táborech i rok, než se se je podaří přemístit, dostanou je pašeráci nebo se stanou obětí drogové závislosti či násilí,“ upozorňuje na vážný problém předsedkyně řecké neziskové organizace Metadrassi, která se soustředí na pomoc uprchlíkům a migrantům, Lora Pappaová.

Podle odhadů řeckých neziskových organizací se v uprchlických táborech na řeckých ostrovech v současné době nachází 18 500 dětských migrantů. Mezi nimi je přibližně 2 500 dětí, kteří jsou zcela bez doprovodu a nemají nikoho z rodiny nebo blízkých příbuzných, kteří by se o ně postarali. Děti jsou bez dozoru, nedomluví se a nemají ani tušení o tom, jak probíhají procedury žádosti o azyl. Na řecké pevnině navíc chybí místa, a děti jsou proto nuceny čekat na ostrovech.

K vážnosti celé situaci podle Alfonsa Montera z European Social Network přispívá zejména řecká legislativa, v níž chybí speciální právní úprava, jež by se zabývala problematikou dětských migrantů. Kromě toho tu není ani podpora řecké veřejnosti, za jejímž nedostatkem je podle Montery potřeba vidět zejména důsledky hluboké hospodářské krize, kterou Řecko v posledních letech prochází.

„Spousta dětí bez doprovodu je v ochranné péči policie. V praxi to znamená, že pokud není jiné možnosti, přebývají v policejních celách,“ píše ve článku, který zveřejnil britský deník The Guardian, Montery. Řecká policie se snaží spolupracovat s neziskovými organizacemi, které operují přímo v hot spotech na ostrovech. Postupně tam vznikají ochranné zóny, kde probíhají veškeré procedury spojené s žádostí o azyl nebo vzděláváním. Přesuny na pevninu, které dříve zajišťovala policie, bývaly pro děti traumatické, a neziskové organizace, jako je například zmiňovaná Metadrasi, se jim snaží asistovat a být dětem k dispozici.

Neziskové organizace také vědí o více než 600 případech, kdy přímo v uprchlických táborech docházelo k sexuálnímu zneužívání nebo násilí. Obtížná situace je v této souvislosti zejména na ostrově Samos, který se nachází v Egejském moři nedaleko Turecka. Přes ostrov vedou frekventované pašerácké trasy.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital