Nebezpečí brexitu: britský trh může zaplavit kojenecká výživa a mléko plné rakovinotvorných látek

ekb

07. 08. 2017 • 23:15

Do odchodu Velké Británie z Evropské unie zbývají dva roky, během kterých čeká ostrovní království řada úkolů. Jedním z nich je i dojednání nové obchodní dohody se Spojenými státy, kde však pro výrobu potravinářských produktů platí mnohem mírnější pravidla než v rámci evropské osmadvacítky – podle britského deníku The Independent americké limity pro potravinové výrobky dovolují až 20krát větší množství látky aflatoxin, která patří mezi nejsilnější známé karcinogeny. Hrozí proto, že se na britský trh ze Spojených států dostane například mléko nebo kojenecká výživa s toxickými látkami, které mohou způsobit rakovinu a jsou životu nebezpečné.

Zatímco regulace EU dbají v první řadě na zdraví obyvatel, a jsou proto v mnoha ohledech velmi přísné, normy platné ve Spojených státech tak striktní nejsou a umožňují americkým firmám vyrábět potravinové produkty levněji.

Jak píše The Independent, nařízení v USA povolují, aby mléko, sušené ovoce a výrobky z obilovin a ořechů obsahovaly 0,5 mikrogramů aflatoxinu na kilogram, v zemích evropské osmadvacítky to je 0,025 mikrogramů, tedy dvacetkrát méně. Rozdíl se týká i mléčných výrobků, které mohou mít v USA desetkrát víc aflatoxinu než v EU. Tyto karcinogenní látky mohou způsobovat nejen rakovinu, ale i poškození DNA.

Ve Velké Británii proto zaznívají kritické hlasy, podle kterých ministři usilují o co nejrychlejší uzavření dohody s Washingtonem. Pokud se následkem ukvapených jednání standardy bezpečnosti potravin sníží, upřednostní prý vláda ekonomiku před zdravím obyvatel. špatná narychlo dojednaná dohoda by totiž mohla způsobit, že britský trh zaplaví produkty regulované americkým, velmi mírným režimem.

„Vystavení aflatoxinu může mít na tělo řadu zhoubných účinků; kvůli jejich genotoxickým a karcinogenním účinkům by jejich úroveň měla být udržována tak nízko, jak to jen jde,“ říká odborník z Metropolitní Univerzity v Cardiffu Simon Dawson. „U miminek a kojenců není imunitní systém plně rozvinutý, proto mohou mít tyto toxiny dopad na jejich tělo větší, než jak by reagoval dospělý,“ tvrdí expert.

Tyto toxické látky pocházejí z hub, které se nacházejí na zemědělských plodinách, jako je kukuřice, arašídy nebo ořechy, a na poli nebo při skladování mohou plodiny kontaminovat. Ty pak mohou být použity k výrobě potravinových výrobků nebo jako krmivo pro zvířata, a aflatoxiny se tak mohou dostat i do mléka. Studie přitom dokazují přímou souvislost mezi aflatoxiny a výskytem rakoviny jater. „Aflatoxiny primárně napadají játra. Velké dávky vedou k těžkým onemocněním a úmrtí, často prostřednictvím cirhózy jater,“ tvrdí Dawson.

Odborník sice přiznává, že neví o žádné studii, která by potvrzovala nežádoucí účinky aflatoxinu při úrovni 0,5 mikrogramů na kilogram. Přesto ale nepovažuje sestoupení pod evropská pravidla za dobrý nápad. „Měli bychom se snažit vyrábět potraviny s co nejnižšími, rozumně dosažitelnými hladinami aflatoxinů, a proto dovážení výrobků s úrovní překračující legislativu EU nepovažuji za pozitivní krok kupředu,“ řekl expert pro Independent.  

Podobně to vidí i britská Agentura pro potravinové standardy. „Maximální množství aflatoxinu povoleného v potravinách je na evropské úrovni dohodnuto na základě vědeckých důkazů, a hladiny jsou udržovány na co nejnižší úrovni, aby byla chráněna veřejnost,“ řekl pro Independent mluvčí agentury.

Obavy o zdraví obyvatel, které projevuje i opozice, se však snaží mírnit britské ministerstvo obchodu. „Jsme odhodláni k vzájemně prospěšné ekonomické dohodě se Spojenými státy, ale je jasné, že nebudeme při snaze o jakoukoliv dohodu slevovat z našich vysokých standardů v oblasti bezpečnosti potravin nebo environmentálních pravidel,“ řekl britskému listu mluvčí rezortu. 

SDÍLET