Nechá šéfka unijní diplomacie Junckera na holičkách? Mogheriniová prý zvažuje návrat do Itálie

Lucie Bednárová

09. 12. 2016 • 11:25

Italka Federica Mogheriniová, která vede unijní diplomacii, možná špičkový post brzy opustí. Podle některých bruselských novinářů zamíří zpátky domů – tedy do italské politiky a bude usilovat o křeslo premiérky. To se uvolnilo poté, co dosavadní premiér Matteo Renzi oznámil po prohraném referendu o ústavních změnách demisi.

V předčasných volbách, které patří k velmi reálným scénářům v současné Itálii, se možná o premiérské křeslo utká dosavadní šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. I když to Evropská komise ústy svých mluvčí popřela, protože Mogherinová má prý nyní „plné ruce práce se zahraničím“, zpráva se v Bruselu uchytila a nutí novináře k úvahám.

Federica Mogherinová je třiačtyřicetiletá politička, která je členkou italských sociálních demokratů a která v roce 2014 nastoupila na post vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Před tím působila jako ministryně zahraničí ve vládě premiéra Mattea Renziho.

Ten nyní podal demisi, když lidé v referendu odmítli klíčové ústavní reformy, které měly změnit zkostnatělý politický systém v zemi. Itálie se rázem ocitla uprostřed politické (a také ekonomické krize) a dost možná směřuje k předčasným volbám. V nich by cenné politické body mohlo posbírat populistické hnutí Pěti hvězd bývalého komika Beppe Grilla, který se v minulosti vyslovil pro uspořádání referenda o setrvání v eurozóně. Italové mají nyní podle průzkumů nejmenší důvěru v euro napříč celou eurozónou. A ta kvůli dění v zemi stojí před další zkouškou.

Mogheriniová Renziho v jeho úmyslu uspořádat referendum o reformách příliš nepodporovala. Zdroje z jejího okolí mluví o tom, že už měsíce uvažuje o návratu do domácí politiky. Nynější krize by pro to mohla být dobrou příležitostí.

Pokud se ukáže, že politička odchod z EU skutečně zvažuje, následky jejího rozhodnutí by mohly být velké. V lednu příštího roku proběhne volba předsedy Evropského parlamentu. Není žádným tajemstvím, že rozdělování klíčových míst v unijních institucích mají pod kontrolou největší politické skupiny – lidovci a socialisti, které tak dbají na vyvažování sil. Mogheriniová drží post vysoké představitelky a místopředsedkyně Komise za socialisty. Po odchodu Martina Schulze z čela Evropského parlamentu by to navíc byla druhá vysoce postavená osoba, která patřila do užšího okruhu šéfa Evropské komise Jean-Claude Junckera.

Mogheriniová v minulosti čelila kritice za příliš levicové smýšlení (v mládí zastávala radikálně levicové názory a byla členkou mladých komunistů) a proruské postoje. V období jejího jmenování unijní „ministryní zahraničí“ proti ní vystupovaly například pobaltské státy nebo Polsko.

SDÍLET