Německá bazooka a polský protikrizový štít. Jak se okolní státy snaží ochránit své ekonomiky?

Vojtěch Kristen

09. 04. 2020 • 08:00

Česko patří z hlediska podpory ekonomiky zasažené epidemií koronaviru spíše k těm státům, které si na pomoc vzaly „fiskální bazuku“. Stimuly na podporu tuzemského hospodářství vládu podle odhadů vyjdou až na 20 procent hrubého domácího produktu, což je jeden z nejvyšších poměrů v regionu. Jak nicméně poznamenává ratingová agentura Fitch, většina této sumy plyne na garance za bankovní úvěry. Kam přesně směřují peníze vlády okolních států?

Německo

Největší evropská ekonomika se v boji proti koronavirem zasaženému hospodářství rozhodně nedrží zpátky. Ke konci března tamní vláda oznámila bezprecedentní balík fiskálních stimulů v objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) nazvaný „bazooka“. Na půjčky a dotace živnostníkům a malým podnikům je z této sumy vyčleněno 50 miliard eur, pro velké podniky pak 600 miliard eur. Z nich poplyne 400 miliard eur na garance za bankovní úvěry, 100 miliard eur půjde na půjčky skrze státní rozvojovou banku KfW a obdobná částka je vyčleněna na případnou rekapitalizaci velkých firem. Posledních sto miliard eur bazooky pak vláda vynaloží na sociální výdaje včetně kurzarbeitu. 

Polsko

Polsko v polovině března schválilo takzvaný plán protikrizového štítu, za 212 miliard zlotých (1,27 bilionu korun, přibližně 9 procent HDP). Součástí tohoto balíčku je kurzarbeit – vláda v jeho rámci hradí 40 procent mezd zaměstnanců, jejichž firmy zasáhla epidemie koronaviru. Chybějící příjmy kompenzuje i živnostníkům, a to až do výše 80 procent minimální mzdy. Součástí balíčku je také odklad plateb sociálního pojištění firem, u nichž měla epidemie koronaviru dopad na jejich tržby, podpora podnikatelů či balíček infrastrukturních projektů za 30 miliard zlotých.

Jak nicméně upozorňují odborníci, přímá fiskální podpora ekonomice je výrazně nižší než zmíněných 9 procent HDP. „Pokud ponecháme stranou finanční tržní operace a záruky, tak finanční podpora je na úrovni asi tří procent HDP,“ uvedla pro Financial Times ekonomka Erste Bank Katarzyna Rzentarzewska.

Slovensko

Nová slovenská vláda na konci března oznámila balíček fiskální pomoci za asi jednu miliardu eur měsíčně (cca jedno procento HDP), další půl miliardu eur měsíčně pak stát bude poskytovat na záruky bankovních úvěrů. Fiskální balíček na Slovensku je zaměřený zejména na udržení zaměstnanosti, vláda tak proplácí 80 procent nákladů na zaměstnance firmám, jejichž byznys byl zasažen epidemií koronaviru. Živnostníkům pak finančně pomůže podle výše propadu jejich tržeb.

Mezi další opatření, která jsou součástí balíčku, patří například odklad záloh na daň z příjmů a odklad povinných odvodů firem. Další opatření nová slovenská vláda ještě připravuje, jedná se například o cílenou podporu nejzasaženějších segmentů ekonomiky – například firem podnikajících v cestovním průmyslu. Podpora slovenských podniků je limitována hranicí 200 tisíc eur měsíčně.

Rakousko

Řádově nižší program pomoci ekonomice než sousední Německo přijalo v polovině března Rakousko. To na pomoc vyčlení 38 miliard eur (asi bilion korun, 9,5 procenta HDP). Čtyři miliardy z této sumy představuje fond okamžité pomoci, z něhož mají být vypláceny akutní neodkladné platby – například na kurzarbeit, na poskytování zdravotní péče atd.

Dalších deset miliard eur je vyčleněných na odklady daňových povinností a odvodů pro firmy a živnostníky, devět miliard eur pak tvoří záruky za bankovní úvěry firmám. Posledních 15 miliard eur záchranné pomoci je určeno na podporu konkrétních segmentů ekonomiky, které byly epidemií nejvýrazněji zasaženy – tedy cestovní ruch či gastronomie.

SDÍLET