Německá energiewende se zadrhává. Stát chystá „úplatky“ lidem i obcím

 FOTO: Patrick Pleul/dpa-Zentralbild/ZB

Marek Kerles

04. 09. 2020 • 14:19
Avizovaný německý přechod k ryze obnovitelným zdrojům energie naráží na odpor části obyvatel, kteří nesouhlasí s výstavbou dalších „větrníků“ či solárních elektráren. Vláda proto navrhuje, aby lidé měli ze zákona z výstavby obnovitelných zdrojů ve svém sousedství přímý finanční prospěch.

Důvod, proč se německý kabinet chystá „uplácet“ ty obyvatele, kteří budou souhlasit například s výstavbou větrné elektrárny na dohled od svého domu, je jednoduchý. Německo by v rámci světově unikátního plánu přechodu k zelené energetice, takzvané energiewende, mělo už v roce 2030 vyrábět až 65 % procent energie z obnovitelných zdrojů. V polovině století by pak měla být německá energetika „obnovitelná“ zcela. Plán také počítá s tím, že už za dva roky ukončí provoz poslední německá jaderná elektrárna a rok 2038 bude posledním rokem spalování uhlí pro energetické účely. Konvenční zdroje by měly být nahrazeny zdroji obnovitelnými.

Jenže třeba expanze větrné energie se začíná zpomalovat a podobné je to i s výstavbou některých dalších obnovitelných zdrojů. Důvod je jednoduchý. „Hlavními překážkami expanze jsou dlouhá schvalovací řízení, nedostatek prostoru a protesty a soudní spory obyvatel a ochránců přírody,“ napsal například německý deník Focus.

Německo by podle Focusu potřebovalo k naplnění „energiewende“ postavit v příštích letech větrné elektrárny o instalovaném výkonu 4 gigawattů. K tomu je ale nutné „zastavět“ větrníky nejen odlehlé oblasti nebo pobřeží Baltu, ale i lokality, kde lidé už s výstavbou větrníků nesouhlasí. A to třeba kvůli tomu, že by narušily krajinný ráz nebo poškodily životní prostředí.

Německý ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU) proto chce urychlit slábnoucí expanzi obnovitelných zdrojů vyššími pobídkami obcím i konkrétním obyvatelům. Občané a místní komunity mají být v budoucnu finančně zapojeni do výstavby větrných turbín. Takové opatření alespoň obsahuje návrh novely zákona o obnovitelných zdrojích, který je právě nyní v mezirezortním řízení, poté ho čeká ho schvalování v parlamentu. V platnost by měla novela vstoupit v lednu příštího roku.

O co tedy konkrétně jde? V budoucnu by měli provozovatelé nových větrných turbín platit místní komunitě 0,2 centu za kilowatthodinu ročně za skutečně dodané množství elektřiny. To může znamenat pro komunity a obce miliony eur navíc do jejich rozpočtů. Současně novela počítá s možností kompenzace například za poškození krajinného rázu. A co je navíc důležité. „Pro obyvatele jsou plánovány nižší veřejné tarify za elektřinu,“ napsal Focus.

Návrh novely německého zákona je v podstatě velmi podobný slibům, které slýchali obyvatelé jižních Čech před zahájením stavby jaderné elektrárny Temelín za socialismu. Tehdy měli mít Jihočeši v porovnání s dalšími obyvateli Česka levnější elektřinu. Tento slib nikdy nenašel naplnění, ovšem přesvědčování formou „souhlasu za úplatek“ neskončilo.

V roce 2009 zrušilo zastupitelstvo Jihočeského kraje svůj nesouhlas s eventuálním rozšířením Temelína o další dva bloky výměnou za smluvně potvrzený závazek, že společnost ČEZ investuje v kraji částku až čtyři miliardy korun. Podobně, i když částečně jinou formou by měly být „odměněny“ obce, kterou budou v budoucnu souhlasit ve své katastru s výstavbou hlubinného úložiště jaderného odpadu.

Německá vláda se nyní chystá na základě podobného systému „úplatků“ přesvědčit obyvatele, aby strpěli ve svém okolí bez dlouhých soudních tahanic větrné či solární elektrárny.Výše pobídek by se mohla dokonce lišit i regionálně. Aby se více větrných turbín stavělo i na méně výnosných místech, zejména na jihu Německa, měla by podle návrhu novely existovat i jakási „jižní kvóta“.

Ačkoliv není jisté, že novela bude v navrhované podobě přijata, už dnes vzbuzuje poměrně silnou kritiku. A to jak od některých odpůrců větrných elektráren, tak od těch, kteří by naopak chtěli jejich výstavbu urychlit ještě mnohem více. 

Německý spolkový spolek pro větrnou energii (BWE) si například stěžuje, že plánované finanční nabídky pro obce jsou v rozporu s přísnými nařízeními o minimální vzdálenosti mezi „větrníky“ a obytnou zástavbou. Prezident BWE Hermann Albers varoval, aby se z připravované změny zákona o obnovitelných zdrojích nestala „slátanina“ bez jasné koncepce. „Nyní potřebujeme především silné pozitivní signály na trhu, že obnovitelné zdroje jsou žádané. Větrný průmysl čeká na uvolnění schvalovacích postupů a rychlé obnovení poskytování prostoru pro tyto zdroje v jednotlivých německých státech,“ uvedl v tiskovém prohlášení Albers.

SDÍLET