Uzavírání hranic není řešení. Nevím ale, jak dlouho to můžeme udržet, říká rakouský ministr zdravotnictví

 FOTO: Reuters

Marek Kerles

29. 10. 2020 • 17:02
Rudolf „Rudi“ Anschober (60) byl dlouholetým radním Horních Rakous pro životní prostředí a jednou z hlavních tváří rakouského boje proti Temelínu. Dnes je za Zelené rakouským ministrem zdravotnictví a sociálních věcí, tedy člověkem, na kterém vedle kancléře leží hlavní odpovědnost za protiepidemická opatření v Rakousku. V písemném rozhovoru pro INFO.CZ komentuje Anschober vztahy obou zemí v době pandemie, stejně jako možné chyby politiků při řešení krize.

Kdysi jste se z pozice hornorakouského radního vymezoval vůči jaderné energetice a varoval před hrozbou jaderné katastrofy. Dovedl jste si tehdy představit, že nakonec budete bránit jako politik svou zemi před úplně jinou katastrofou, než je ta jaderná?

Nejen pro mě, ale myslím, že i všechny ostatní byla ještě před několika měsíci pandemie tohoto druhu naprosto nepředstavitelná. Teď je to realita. Na druhou stranu se ale nejedná o žádnou tsunami, proti které bychom se nemohli bránit. Záleží na každém z nás, abychom svým dílem přispěli ke zvládnutí pandemie.

Rakousko a Česko přistoupily na jaře k hrozbě covidu velmi podobně, z hlediska tempa růstu infekcí a počtu úmrtí ale na to byla lépe Česká republika. Dnes se situace obrátila. Sledujete boj s covidem v Česku, a pokud ano, vzal jste si z vývoje v obou zemích nějaké ponaučení?

Události v České republice samozřejmě velmi pozorně sleduji. Mám ve vaší zemi mnoho přátel. Situace kolem pandemie je dnes obtížná v celé Evropě a bude ještě obtížnější. A v Česku je dnes obtížná zvlášť.

Česká republika je dnes z hlediska šíření covidu  jednou z nejpostiženějších zemí světa, i v Rakousku ale množství infikovaných znovu poměrně prudce roste. Kde obě země udělaly zásadní chybu? Cítíte se jako politik za takzvanou druhou vlnu pandemie osobně zodpovědný?

Ne, nedošlo k žádným zásadním chybám, koronavirus se šíří velmi dramaticky prakticky ve všech evropských státech. Co dnes ve všech zemích skutečně potřebujeme, je dosažení základního konsensu ve společnosti, minimálně stejného jako na jaře. Musíme se nyní znovu naučit držet pohromadě, přispívat každý svým dílem k potlačení pandemie. Je nutné výrazně snížit množství sociálních kontaktů, dodržovat hygienická opatření a minimální odstupy mezi lidmi, nosit roušky.

Rudolf Anschober (nar. 1960)

Rakouský ministr sociálních věcí, zdravotnictví a ochrany spotřebitelů v současné rakouské vládě lidovců a Zelených. Původním povoláním učitel a novinář působí za Zelené (Grünen) v politice už od osmdesátých let. V roce 1990 až 1997 byl poslancem a mluvčím Zelených pro oblast dopravy, bezpečnosti a jaderné energetiky. V této funkci se aktivně účastnil rakouských protestů proti dostavbě české jaderné elektrárny Temelín. Od roku 2003 byl Rudolf Anschober nepřetržitě sedmnáct let hornorakouským radním pro oblast životního prostředí a energetiku. Když se po loňských parlamentních volbách v Rakousku dohodli Zelení s lidovci na vládní koalici, stal se letos v lednu na návrh Zelených ministrem ve vládě lidoveckého kancléře Sebastiana Kurze.

Někteří čeští odborníci tvrdí, že česká vláda měla už před létem dostatek informací o tom, že příliš rychlé uvolnění protiepidemických opatření může mít katastrofální důsledky. Jiní odborníci jsou ale přesvědčeni, že už prostě nebylo možné tak dlouho takzvaně „držet národ na uzdě“. Jaký je váš názor? Měla vláda v létě postupovat jinak?

Také v Rakousku došlo k určitému uvolnění opatření. Lidé toužili alespoň po relativně normálním létě. Dnes je ale očividné, že se nám poté v našich zemích podařilo jen částečně dosáhnout toho, aby lidé znovu akceptovali podobná opatření jako na jaře a vrátili se k tehdejší jednotě a spolupráci.

Pro Rakousko je extrémně důležitá zimní turistická sezóna, přičemž čeští lyžaři patří v posledních letech v rakouských Alpách k největším skupinám zahraničích návštěvníků. Myslíte si, že za současných podmínek budou moci Češi lyžovat na rakouských sjezdovkách?

Příštích několik týdnů v Rakousku bude rozhodujících pro to, zda se nám podaří znovu stabilizovat rostoucí počet infekcí. Každopádně je třeba říci, že podnikatelé a organizace z oblasti zimního cestovního ruchu se na sezónu velmi dobře připravili a zavádějí mnoho bezpečnostních opatření.

Zatímco Slovensko už v polovině září zařadilo Česko mezi rizikové země a zavedlo výrazná omezení vstupu pro české občany, Rakousko nechalo hranice otevřené prakticky bez omezení. To se u některých Čechů setkalo s velmi pozitivním ohlasem. Proč vlastně rakouská vláda hranice neuzavřela podobně jako ta slovenská?

Protože nevidíme řešení v uzavírání hranic. Ale nevím, jak dlouho to tak můžeme udržet. (Rakousko od pátku 30. října zavádí povinné negativní testy ne starších než 72 hodin pro cesty z celé ČR. Pendleři mají výjimku, pozn. red.).

Kdysi jste se aktivně účastnil rakouských protestů proti Temelínu, názor na jadernou energetiku rozděluje obě země dodnes. Ukazuje současná pandemie naopak na nějaké styčné body mezi Rakouskem a Českem?

Ano, věřím, že právě v současné krizi vidíme, že jsme spolu silnější; nejen můžeme, ale musíme spolupracovat. Ukazuje se to například na spolupráci při vývoji vakcíny proti covidu. Rád bych do Česka vzkázal, že upřímně přeji všem Češkám i Čechům úspěšný boj s pandemií a hlavně hodně zdraví.

SDÍLET