Zdá se, že nejhorší fáze francouzsko-americké roztržky je za námi. Komuniké, které vydaly Bílý dům a Elysejský palác po středečním telefonickém rozhovoru prezidentů Joea Bidena a Emmanuela Macrona, obsahuje omluvy, smířlivá gesta i vlídná slova. Napětí tedy klesá; ačkoli přetrvává nedůvěra a ostražitost, Francie podle všeho nepůjde až po zpochybnění svého členství v Severoatlantické alianci. A Evropská unie si oddechne, protože podpora francouzského postoje nebyla zdaleka úplná a jednomyslná, takže hrozil rozkol také uvnitř EU.
Takzvaná „ponorková krize“ vznikla v polovině září zároveň se zrodem nové strategické aliance mezi USA, Austrálií a Velkou Británií, který jako vedlejší škodu způsobil také vypovězení megakontraktu na dodávku francouzských ponorek do Austrálie. Evropští spojenci v NATO a v první řadě Francie byli šokováni tím, že je Spojené státy o záměru neinformovaly a že je a priori, na rozdíl od Británie, vyloučily z paktu, který je jasně orientován na bezpečnost v Tichomoří a koncipován zejména jako varovný prst na adresu Číny. Paříž navrch rozzuřilo, že v rámci této operace nabídly Spojené státy Austrálii vlastní jaderné ponorky, což vedlo ke zmíněnému vypovězení smlouvy s Francií v hodnotě 56 miliard eur.
Prezident Biden nyní připouští, jak praví zmíněné komuniké, že „otevřené konzultace by bývaly mohly zabránit“ krizi mezi oběma zeměmi. Uznává také významné strategické zájmy Francie a dalších evropských zemí v indicko-tichomořském prostoru a zavazuje se pomoct Francii a Evropě při potírání islámského terorismu v africkém Sahelu (Francií řízená operace v Mali, s podílem českých vojáků). Francii vyhovuje i konstatování, že evropská obrana by měla „být silnější a účinnější“. Joe Biden navíc slíbil, že se s Macronem sejde při cestě do Evropy koncem října, a obě země spustí při této příležitosti hlubší konzultace o bezpečnostních tématech. Pro Macrona to stačilo, aby mohl oznámit návrat velvyslance Philippa Étienna do Washingtonu, odvolaného minulý týden na protest proti americkému chování.
