Poznatky ze zásahu asteroidu vesmírnou sondou mohou být využitelné i na Zemi, míní expertka

Americká NASA poprvé v historii provedla úspěšný test možné obrany Země před střetem s jiným vesmírným tělesem. Sonda DART zasáhla měsíc planetky Didymos s cílem vychýlit toto těleso z jeho dráhy. O tom, co tento úspěšný test znamená, jsme mluvili s Janou Tichou, ředitelkou Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích a předsedkyní jedné z komisí Mezinárodní astronomické unie. Observatoř na Kleti, kterou Tichá vede, patří k předním světovým pracovištím, sledujícím pohyb vesmírných těles, potenciálně nebezpečných pro Zemi.

Můžete prosím velmi laicky vysvětlit, co se vlastně NASA v případě zásahu povedlo?

NASA provedla dlouho připravovaný pokus zasáhnout vyslanou sondou měsíček planetky Didymos, obíhající kolem Slunce ve vzdálenosti jedenácti milionů kilometrů od Zeměkoule. Na přípravě tohoto pokusu se dopočítáním dráhy zasaženého tělesa podíleli i naši kolegové z hvězdárny v Ondřejově. Nešlo o žádnou střelu nebo odpálení planetky, jak někdy vidíme ve filmech, ale prostě o to, že sonda byla navedena na dráhu měsíčku a narazila do něj.

Jak může sonda, vyslaná ze Země, zasáhnout na tak obrovskou vzdálenost cíl, vzdálený jedenáct milionů kilometrů?

To je právě na úspěchu testu to nejobdivuhodnější. Vezměte si, že ze Země, která se sama otáčí kolem své osy a zároveň obíhá kolem Slunce, vyšlete v určitém okamžiku sondu k asteroidu, tedy planetce, která se také otáčí a obíhá kolem Slunce a kolem ní ještě krouží její měsíček. A sonda ho v tak složité kombinaci navzájem různorodých pohybů všech těchto těles přesně zasáhne. Je to výsledek opravdu precizní práce všech techniků a astronomů, kteří se na pokusu podíleli.

Proč si NASA vybrala k testu právě měsíček planetky Didymos o průměru 160 metrů? Co vedlo vědce právě k takovému výběru?

Tento měsíček byl prostě vytipován, že by mohl být k takovému pokusu vhodný. Nešlo o objekt potenciálně nebezpečný pro Zemi. Opravdu se jednalo o zatím první test, zda bychom v budoucnu byli schopni nějakým způsobem zasáhnout a vychýlit z dráhy těleso, které by nás svou letovou dráhou ohrožovalo.

Zasažený měsíček má, pokud to dobře přepočítávám, obvod kolem 500 metrů a malá sonda o velikosti několika metrů do něj narazila rychlostí zhruba 24 000 kilometrů za hodinu. NASA ale uvádí, že se až v příštích týdnech ukáže, zda náraz vychýlil těleso z dráhy. Proč až s takovým zpožděním?

Protože ten náraz určitě nevedl k nějakému rozstřelení měsíčku nebo k tomu, že by se měsíček takzvaně obrátil a letěl jinam. Pokud sonda svým nárazem dokázala toto těleso vychýlit z dráhy, nejedná se o nějaké, na první pohled patrné vychýlení. Pokud se měsíc vychýlil z dráhy, pak se jedná o změnu pohybu, zjistitelnou pouze detailním měřením a výpočtem. A to skutečně může trvat i několik týdnů.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Jak by se Země měla bránit před nárazem asteroroidu?
  • Proč je jihočeská observatoř na Kleti součástí celosvětové planetární obrany?
sinfin.digital