Polarizace, která se ve Francii šíří, to jsou rozdíly mezi sociálními třídami. V rozhovoru pro INFO.CZ to říká vysokoškolský profesor, expert na politické násilí a terorismus a také jeden z poradců francouzského premiéra, Xavier Crettiez. A majetkové rozdíly se podle něj prohlubují. „Rozdíly mezi třídami se promítají i do letošních voleb. Současný prezident Macron je vnímán spíše jako prezident bohatých. Opozice v čele s Le Pen nebo Mélenchonem zase jako zastánci chudých a marginalizovaných,“ vysvětluje.
Ve Francii právě probíhá historický proces se Salahem Abdeslamem, jediným přeživším teroristou, který podnikl ozbrojený útok na pařížský noční klub Bataclan v roce 2015. Útok si tehdy vyžádal 130 mrtvých a rozpoutal vlnu dalších násilností ve Francii. Co prvního se vám vybaví, když na ně dnes vzpomínáte?
Je zajímavé se nejprve vrátit k tomu, proč se tehdy stala Francie terčem mnoha teroristických útoků. Úvodem je nutno podotknout, že Francie nebyla první evropskou zemí, která byla napadena. V minulosti teroristé zaútočili již ve Španělsku nebo Velké Británii.
Provedení teroristického útoku je otázkou ideologie, příležitosti a strategie. Co se týče ideologie, tak Francie je jednou ze zemí, kde „laicita“ (oddělení náboženství od státu – pozn. red.) hraje výraznou roli ve společnosti. Laicita silně odporuje islamistickým vizím, a proto islamisté považují francouzský stát za svého ideologického nepřítele.
Z pohledu příležitosti je Francie země s velmi vysokou mírou přistěhovalců. V historii zde vznikaly také různé tajné sítě a struktury jako například během občanské války v Alžírsku v letech 1991 až 2002. Tyto struktury dnes dávají možnost islamistům snáze se organizovat a rekrutovat nové členy.
Co se týče strategie a motivu islamistů, tak Francie byla cílem teroristického útoku s ohledem na její aktivní zahraniční politiku a vojenské intervence. Francouzská vláda byla velmi aktivní v bojích proti islamistům v Alžírsku nebo v podpoře autokratických režimů v Maghrebu. To z Francie udělalo prominentní cíl.
Myslíte si, že by se v budoucnosti mohl opakovat podobně rozsáhlý útok? A je Francie připravenější na podobné potenciální útoky?
Nemyslím si, že v blízké budoucnosti by se podobně rozsáhlé útoky měly opakovat na území Francie nebo jiného státu Evropské Unie. Hlavní příčinou je, že Islámský stát je notně oslaben a nedisponuje vlastním územím, jako tomu bylo v roce 2015. Z historie si můžeme všimnout, že když nějaká teroristická skupina disponuje svým územím, tak jí to dává větší příležitosti k teroristickým útokům.
Byl to případ Al-Káidy, která měla územní zisky v Afghánistánu a dokázala zorganizovat útoky 11. září. Stejně tak Islámský stát, který se rozrostl na hranici mezi Irákem a Sýrií, dokázal zorganizovat útoky ve Francii. Teroristické útoky v posledních letech jsou relativně na „nízké úrovni“. Jedná se především o útoky nožem, a nejde tedy o žádné operace schopná komanda, jako tomu bylo v Bataclanu.
Francouzská vláda se navíc od minulých teroristických úkolů snažila zlepšit svoji připravenost a předcházet útokům. V posledních letech se francouzské tajné služby rozrostly, zejména pak jejich zpravodajské a sledovací sekce. Navíc, i zákony se změnily. Protiteroristické zákony jsou dnes ve Francii velmi pokročilé. V letech 2012 až 2018 bylo přijato více než 15 protiteroristických zákonů. Existují zde tedy legální prostředky, které umožňují mnohem silnější ochranu a předcházení útokům.
