Jednu ze zásadních otázek současné ruské agrese vůči Ukrajině představuje to, jak moc velkou podporu má ze strany obyvatelstva. Ruský autoritativní režim už před válkou silně znesnadňoval práci sociologických agentur. Středisko Levada, považované obecně za nejsolidnější, respektive nejméně kremelské moci nakloněné, bylo zařazeno na seznam takzvaných cizích agentů, což mu komplikuje práci a hrozí neustále zákazem činnosti. Ostatní agentury, tedy hlavně FOM a WCIOM, sice mezi agenty zařazeny nebyly, ale i skutečnost, že taková možnost existovala, musela nutně ovlivnit jejich práci. Nakolik byly kvůli požadavkům ze strany Kremlu dotčeny i publikované výsledky, bylo a je předmětem debat včetně těch v akademickém tisku. Shoda ale panuje na tom, že průzkumy v režimu, jako je ten Putinův, nejsou stoprocentně vypovídající.
Situace se ještě zhoršila s invazí na Ukrajinu. Země se dostala do stavu přísné cenzury, veškeré disentní hlasy byly buď přímo zakázány, nebo ještě před zákazem samy pozastavily činnost. Nelze informovat o válce, ale pouze o „speciální operaci“, nesmí se podávat jiné zpravodajství než to, které je oficiálně vydávané ministerstvem obrany. V případě porušení povinnosti hrozí pokuty, či dokonce dlouhodobé vězení za diskreditaci armády, popřípadě za šíření vědomě nepravdivé informace o činnosti ruských státních orgánů za hranicemi. V takovém kontextu je provádění výzkumů veřejného mínění na hraně nemožnosti.
Nepříjemné závěry mohou vést k obvinění, respondenti si, pokud už chtějí odpovídat (i těch je podle všeho výrazně méně než v demokratických státech), kontrolují, co říkají. A odpovídat, zcela pochopitelně, chtějí spíše ti, kdo jsou konformní s oficiální pozicí. Je tak nutné brát s rezervou i čísla, která představilo centrum Levada na konci dubna 2022, podle kterých válku proti Ukrajině podporuje 74 procent obyvatel (pokles z předchozích 81). Stejně jako v případě ostatních agentur s podobnými závěry. Nemusí jít o snahu centra jakkoli podvádět, ale do hry prostě vstupují všechny výše zmíněné faktory.
