Putin názorně předvedl, jak Rusko přistupuje k protestům v Bělorusku

 FOTO: Reuters

Karel Svoboda

28. 08. 2020 • 14:43
KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Čtvrteční rozhovor Vladimira Putina pro televizní stanici Rossija 24 by mohl člověka neznalého poměrů překvapit. Šéf Kremlu v něm kromě jiného řekl, že Rusko připravilo rezervu pořádkových sil, kterou na základě prosby poskytne Alexandru Lukašenkovi, pokud o ni požádá. A také sdělil, že zadržení ruských žoldnéřů v Bělorusku těsně před volbami bylo výsledkem akce ukrajinských a amerických tajných služeb, které dotyčné vlákaly do země, aby narušily jednotu mezi Ruskem a Běloruskem. Ačkoli se jedná o kusé výroky, potvrzují závěry o ruské strategii k běloruským protestům. Znovu se ukazuje, že současný ruský režim není ideologický, ale naopak velmi pragmaticky dokáže využívat nastalé situace ve svůj prospěch.

Ani jedno z uvedených tvrzení není překvapením, respektive není vůbec nové. Verzi o provokaci ze strany západních či ukrajinských tajných služeb nabízela ruská strana Lukašenkovi od začátku. Ten, nejspíše s pocitem, že ve volbách zvítězí, ji odmítal a jel si svůj protiruský tón. Nyní se ale zdá, že v důsledku protestů, kdy ztratil drtivou část své legitimity, vezme zavděk ruskou verzí. Poskytnutí ruských sil OMON není překvapením o nic větším. Ostatně, v minulých týdnech byly zaregistrovány pohyby vozidel, podle všeho patřících Ruské gardě (Rosgvardija), směrem k běloruským hranicím. Není sice jasné, jestli se příslušníci ruských silových složek skutečně na straně Alexandra Lukašenka do potlačování protestů zapojili, nebo jsou mu pouze k dispozici, ale z hlediska hodnocení situace je to vlastně docela jedno. 

Udržení Lukašenka je ostatně pro Rusko, respektive pro Putina, ideální variantou. Běloruský diktátor je v důsledku zpackaných voleb oslabený, po Minsku se musí pohybovat jen vrtulníkem se samopalem v ruce. Jedná se sice o propagandistickou pozici, která z něj má udělat bojovníka, nicméně také sděluje, že to s jeho oblibou u národa není bůhvíjaké a že se reálně bojí. V současnosti jeho režim drží hlavně na podpoře silových složek, Lukašenko si ale nikdy nemůže být stoprocentně jistý jejich podporou. Je pochopitelné, že pro Rusko bude takový člověk daleko tvárnější než někdo, kdo by se mohl zaštiťovat podporou svého národa. A případná pomoc z ruské strany by jen přidala závislost na Rusku. Z Lukašenka by se tak stala loutka, byť ne bezproblémová, jak ostatně ukázal v minulosti už mnohokrát.

Na celé situaci je zajímavý i postoj ruské veřejnosti. V nedávno zveřejněném průzkumu centra Levada, které se dá považovat za poměrně důvěryhodné, například vyšlo, že volby v Bělorusku byly podle téměř poloviny Rusů celkově čestné, přičemž 23 procent z nich si myslí, že naprosto. Takové hodnocení může být překvapením, ale zároveň i odráží fakt, že pro část Rusů je Alexandr Lukašenko vlastně ideálním vládcem, ostatně 57 procent Rusů se vyslovilo ve prospěch jeho setrvání ve funkci. Zajímavé je to i proto, že ruští politici nebyli ani zdaleka tak jednoznační. Například Konstantin Zatulin, vlivný člen Jednotného Ruska, zabývající se vztahy se zeměmi v postsovětském prostoru, označil běloruské volby za zmanipulované; Sergej Lavrov, ministr zahraničních věcí, pak mluvil o neideálních volbách. Převažujícím názorem v ruské společnosti je podle stejného průzkumu verze o tom, že protesty jsou ve skutečnosti řízeny ze zahraničí, zatímco podpora možnosti, že by je vyprovokovala Lukašenkova neschopnost či volební manipulace, je výrazně menší.

V tuto chvíli se tak vyjasňuje pozice Ruska, které zjevně vsadilo na to, že se Lukašenko udrží. Vniveč nejspíš přijdou upozornění ze strany běloruské opozice, že nejde o protiruskou demonstraci, ale o protest proti Alexandru Lukašenkovi. Moskva vypomohla Lukašenkovi také finančně, dohodou o refinancování běloruského dluhu. Jak v případě možné pomoci ruskými omonovci, tak v případě finanční podpory, není ani tak důležité, jestli jde o pokus odradit běloruskou opozici od dalších protestů či o reálnou pomoc. Moskva byla zjevně ochotna podpořit Lukašenka, ale zároveň nechat hlavní nápor na něm, aby se případně příliš neušpinila. Jinými slovy, byla ochotna mu pomoci, ale ne za něj bojovat. A pokud by padl, zařídila by se jinak.  

Rusko běloruské protesty zvládá z mocenského hlediska velmi dobře, a to jak na vnitropolitické scéně, tak i z hlediska budoucího uspořádání vztahů s běloruským režimem. Putinův režim získá další body u ruské veřejnosti. Primárně se podařilo vykreslit celou situaci jako další z projevů hybridní války vedené ze strany Západu proti Rusku. Samozřejmě se objevila i oblíbená argumentace „majdanem“, podle které za všechny problémy Ukrajiny mohl právě Západ, nikoli notorická korupce a neschopnost jejích vládců. Putin tak podle této verze nepomáhá nelegitimnímu uzurpátorovi moci, ale naopak legitimnímu prezidentovi, kterého se snaží svrhnout Západ. Ruské informační kanály v tomto směru jedou naplno. Dá se navíc očekávat, že budou běloruské problémy v ekonomické oblasti svalovat nikoli na Lukašenkův styl vládnutí, ale na protesty, které ekonomiku paralyzovaly. Pro ruskou veřejnost, respektive její část, Vladimir Putin posílí svoji auru ochránce před chaosem, který vede k rozvratu.     

SDÍLET