Rambler vs. Nginx: Ruským byznysem hýbe kauza, která odráží pnutí v Putinově ekonomice

HalfPageAd-1

Karel Svoboda

19. 12. 2019 • 12:25

Ruským byznysovým světem hýbe kauza Rambler vs. Nginx. Nakolik je spor paradoxní, je vidět z faktu, že se k němu vedle představitelů internetových společností mail.ru či Yandex cítil potřebu kriticky vyslovit i šéf Sberbanku German Gref. V jeho případě nejde jen o „řadového“ ředitele jedné ze státních bank, nýbrž o člověka, který prakticky napsal Vladimiru Putinovi jeho reformní program zkraje jeho vlády a který, byť již není ministrem ekonomického rozvoje, má stále velmi silné slovo. Gref však není pouze jedním z nejschopnějších ruských manažerů, ale také představitel nové ekonomiky v rámci ruské nejvyšší sféry, která je založená na moderních technologiích. Aktuální kauza je tak do značné míry i sporem dvou tváří ruské ekonomiky.  

Mobile-rectangle-3

O co ve sporu vlastně jde? Prakticky o nic jiného než o to, že se jedna společnost rozhodla ovládnout druhou. V tomto případě firma Lynwood Investments CY Ltd. Alexandra Mamuta (ten vlastní, stejně jako Sběrbank, 46,5 % Rambleru) vznesla jménem Rambleru nároky na vlastnická práva webového serveru Nginx. Ten měl být podle obžaloby založen v roce 2002, kdy jeho auto Igor Sysojev pracoval ve společnosti Rambler. Ta nyní tvrdí, že kód vznikl v pracovní době a Nginx tedy patří jí.

Člověk asi nemusí být přímo odborníkem na technologie či na ruské obchodní právo, aby se dovtípil, že celý nárok je poněkud prapodivný. I kdyby tomu tak bylo a Nginx byl zakládán v pracovní době, jen stěží by něco takového dávalo nárok na vlastnictví celé myšlenky. Lidé, kteří stáli v době vzniku webu Nginx v čele společnosti, přitom kategoricky odmítli, že by kdy Rambler jakkoli podobnou platformu rozvíjel. Zarazí už jen to, že si v Rambleru na „svůj“ majetek vzpomněli až po tolika letech, ve chvíli, kdy Sysojev a jeho společník prodal svoji službu americké společnosti F5 Networks za 670 milionů dolarů.

Případ je, vedle technické stránky, zajímavý také tím, že se do něho vložily státní orgány v podobě silových složek. Ty podnět ze strany Lynwood Investments CY Ltd. uznaly a provedly prohlídku v moskevské centrále společnosti. Vše tak připomíná případ amerického investičního manažera Michaela Calveye, který otevřela tajná služba FSB poté, co u ní podal trestní oznámení jeden z akcionářů banky Vostočnyj express. Calvey byl letos v únoru obviněn z defraudace a hrozí mu až deset let vězení. Podobně jako v kauze Rambler vs. Nginx i v tomto případě panuje podezření, že jde ze všeho nejvíc o byznysový spor. 

V současné době se v případě Ruska mluví o dvou ekonomikách, které jako by existovaly paralelně a měly i různá pravidla. Tou první je část ovládaná státními korporacemi a oligarchy. Nacházejí se hlavně v těžebním průmyslu, ale také v těžkém strojírenství, metalurgii a dalších takzvaně starých odvětvích. Stát dlouhou dobu kladl důraz právě na ně, neboť právě ony vytvářejí velkou část ruského exportu, a tedy i hrubého domácího produktu. Násilná převzetí, likvidace protivníků prostřednictvím různých špinavých triků, provázanost se státem či korupce byly považovány za doménu této státní oblasti. Alexandr Mamut je jedním z jejích typických představitelů, ostatně jako jeho dřívější partner v Rambleru, Vladimir Potanin.

Vedle toho ovšem v Rusku funguje ještě druhá ekonomika, která je založena na moderních technologiích a službách. Ty byly jedním z největších a zároveň nejopomíjenějších tahounů růstu v prvních dvou obdobích prezidentství Vladimira Putina. Podle některých pozorovatelů byly dokonce důležitější než ropa a její ceny. Část firem měla spíše lokální ruský význam, ať už to jsou služby jako VKontaktě (sociální síť), Yandex (vyhledávač) nebo Telegram (messenger), Kaspersky či ABBYY se ale dokázaly prosadit i za hranicemi. Obecným rysem této ekonomiky bylo, že pro siloviky a oligarchy se jednalo o drobné společnosti, které si ani nezasloužily jejich pozornost. Právě taková lhostejnost ze strany státu firmám umožnila, aby mohly v klidu růst a být úspěšné.

V poslední době se ale stále častěji objevuje tendence k přelivu „státní“ ekonomiky do té druhé. O problémech firmy Kaspersky a jejím možném napojení na ruské tajné služby bylo už napsáno dost, Yandex čelí dlouhodobě tlaku ze strany státních firem na převzetí, o síť VKontaktě se intenzivně zajímala FSB, když vyžadovala údaje o účastnících Euromajdanu. Ostatně, zakladatel sítě Pavel Durov ji pod tlakem prodal a raději zmizel do zahraničí. V Rusku se podle něj IT byznys vést nedá. 

V aktuálním sporu nejspíš nejde o snahu státu zlikvidovat IT byznys, nýbrž o sólo akci samotného Alexandra Mamuta, respektive jeho Lynwood Investment, který se ve spolupráci se státními složkami snaží získat munici na svého protivníka. Základ má sice případ chatrný, ale ani to není na překážku případnému odsouzení. Téměř jistě není kauza motivována ani politicky, byť by se i taková vysvětlení dala nalézt. Obdobně jako v kauzách Twitch (vlastníkem je Amazon) či Michaela Calveye i v tomto případě figuruje americký subjekt (F5 Networks).

Rambler sice požádal o ukončení vyšetřování, to ale i tak může pokračovat. V opačném případě by policie a další složky musely přiznat, že udělaly chybu, když případ přijaly, což se jim nebude chtít. Další vývoj přitom není jistý, ale ať tak či onak, jde o další špatný signál ruské „nové“ ekonomice.  

SDÍLET

Billboard-bottom-1