Ruská prezidentská administrace je mocnější než vláda nebo parlament. Kdo jsou Putinovi nejbližší lidé?

O ruské prezidentské administraci zpravidla v českém prostředí málokdo informuje. Je to částečně dáno i tím, že i přes růst významu prezidentské kanceláře pod Milošem Zemanem je taková instituce stále vnímána jako pouhý servis pro hlavu státu. Rusko je ale fakticky prezidentskou republikou (formální začlenění ponecháme stranou), a tedy osobní servis z povahy věci nemůže být druhořadou záležitostí, navíc, pravomoci administrace jdou mnohem dále, než jen k pouhému obsluhování potřeb prvního muže v Rusku.

Struktura moci v Rusku je situace výrazně složitější, než je tomu v České republice a její úplné vysvětlení je úkolem spíše pro knihu než pro článek. Zjednodušeně řečeno, vláda má čistě technický charakter, kdy plní zadání vzešlá od prezidenta. To samozřejmě není málo, přesto je zřejmé, že nedrží moc ve svých rukách. Ostatně, není náhodou, že ruští premiéři jsou spíše technokraté, ať již vezmeme Michaila Mišustina, nebo před ním Dmitrije Medveděva, Viktora Zubkova či Michaila Fradkova (situaci, kdy byl premiérem Vladimir Putin, nelze považovat za standardní). Premiér navíc neřídí silovou část vlády, tu má na starosti přímo prezident. I proto je o některých ministrech, hlavně obrany Sergeji Šojguovi či zahraničí Sergeji Lavrovovi slyšet více než o samotném premiérovi.

Administrace prezidenta má k prezidentovi výrazně blíže, do značné míry pomáhá formovat politiku Ruské federace. Svou strukturou tak funguje paralelně vůči vládě, pro část pozorovatelů je pak obdobou komunistické strany v Sovětském svazu, která určuje politiku, zatímco vláda ji vykonává. Paradoxně ale její šéf, Anton Vajno, není považován za příliš vlivnou postavu ruské politiky a spíše má na starosti osobní servis Vladimiru Putinovi. Jinak je tomu ovšem s jeho prvními místopředsedy, Alexejem Gromovem, zodpovídajícím za propagandu a kontrolu médií, a hlavně Sergejem Kirijenkem (na úvodní fotografii), který má na starosti vnitřní politiku. O jejich významu svědčí například to, že Anton Vajno, na rozdíl od svých prvních místopředsedů, nebyl začleněn na sankční seznamy EU či USA, nebo že se Vjačeslav Volodin, v současné době předseda státní Dumy, v roce 2016 vehementně bránil přechodu z funkce prvního místopředsedy prezidentské administrace (nahradil jej Kirijenko).

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Jakou úlohu bude hrát prezidentská administrace v nadcházejících parlamentních volbách?
  • Jaký je vztah prezidentské administrace a ruské vlády?
  • A které sektory jsou i pro zdánlivě všemocnou administraci příliš velké sousto?
sinfin.digital