Severokorejští hackeři patří k nejlepším na světě, říká expert. Podívejte se, co všechno už provedli

vkr

30. 10. 2017 • 10:00

Většinou si podvyživenou a špatně vybavenou severokorejskou armádu všichni dobírají. Existuje však její část která v tom, co dělá, patří k nejlepšímu na světě. Asi šest tisíc hackerů - odborníků na kybernetické útoky již několik let provozuje ty nejodvážnější husarské kousky. Podařilo se jim ukrást peníze centrální bance přímo před nosem, nechali odložit premiéru hollywoodského trháku nebo paralyzovali čtvrt milionu počítačů pomocí viru WannaCry. 

„Severní Korea je takový mix zvláštností, absurdit, středověku vysoké sofistikovanosti, že ji lidé neberou příliš vážně,“ tvrdí Robert Hannigan, bývalý šéf britské zpravodajské služby GCHQ. „Jak by mohla taková izolovaná zaostalá země mít kapacity na to, aby něco pořádného hacknula, ptají se? No, jak by mohla mít kapacity k výrobě jaderných bomb, odpovídám jim,“ popisuje zrádnost předsudků Hannigan pro sever New York Times.

Faktem nicméně je, že severokorejští hackeři ještě relativně nedávno vtip opravdu představovali. Ještě před rokem 2009 nebyly výjimečné situace, kdy napadli nepodstatnou a zastrčenou internetovou stránku některé americké vládní agentury a následně se po celém internetu holedbali, jak hacknuli celou americkou vládu. „Jenže asi od roku 2009 se věci začaly postupně měnit,“ tvrdí Ben Buchanan, autor knihy The Cybersecurity Dilemma.

Když v roce 2011 zemřel Kim Čong-il, změn doznalo mnoho věcí. Mimo jiné i přístup režimu k hackerskému oddělení, které najednou začalo růst a dostávat více peněz na svou činnost. Kim Čong-un kybernetické oddělení povýšil z bezpečnostní složky na nástroj propagandy, zastrašování a v neposlední řadě v účinný stroj na peníze. Nyní tak korejští hackeři ročně zemi přinesou asi miliardu dolarů, třetinu toho, co KLDR dostane za svůj export. Peníze získávají tím, že zavirují cizí počítače takzvaným ransomwarem, který nutí jejich majitele zaplatit výkupné, aby se dostali zpět ke svým datům. Kromě toho zneužívají online kreditní karty, cílí na banky, prolamují digitální ochranu na počítačových hrách a hackují bitcoinové burzy.

Jejich repertoár je vskutku široký, čas od času však sáhnou husarským kouskům. Letos například do světa vypustili virus WannaCry, který vyřadil čtvrt milionu počítačů ve 150 zemích světa. Zasaženo a omezeno bylo mnoho velkých soukromých společností jako O2, Deutsche Bahn či FedEx, ale i vládní služby jako například systém veřejné zdravotní péče ve Velké Británii.

Loni pak zaznamenali hackeři KLDR světový úspěch s napadáním světových centrálních bank, z té bangladéšské se jim podařilo ukrást 81 milionů dolarů. A v roce 2014 hackeři pro změnu zaútočili na firmu Sony Pictures, která natočila film Interview zesměšňující Kim Čong-una.

„Kybernetické útoky jsou pro Severní Koreu ideální zbraň. Nepotřebují k nim vysoké vstupní náklady, jsou asymetrické a povětšinou anonymní. Zároveň je to zdroj příjmu a dokáží jimi ohrozit podstatnou část státních i privátních infrastruktur po celém světě,“ tvrdí Chris Inglis, bývalý náměstek ředitele bezpečnostní agentury NSA. „Lze konstatovat, že KLDR má jeden z nejúspěšnějších kybernetických programů na světě. Ne proto, že by byli tak technicky sofistikovaní, ale proto, že se jim podařilo dosáhnout toho, co chtěli, za minimum nákladů,“ dodává.

Svět stál a stále stojí před rozhodnutím, jak severokorejským hackerům čelit. Sankce již moc rozšířit nelze, odvetné kybernetické útoky jsou díky primitivní severokorejské internetové infrastruktuře neefektivní a jejich hackeři většinou operují ze zahraničí. „Už nyní sankcionujeme vše, co můžeme. Vždyť jsou už teď nejizolovanějším státem světa,“ komentuje nesmyslnost dalších sankcí Robert Silvers z ministerstva vnitřní bezpečnosti. A tak zatímco si západní svět láme hlavy jak útokům čelit, severokorejští hackeři se vloupali do jihokorejských armádních serverů, kde ukradli plány spojenců pro vojenské operace proti Severní Koreji. 

SDÍLET