Svědectví přímo z Wu-chanu: O svobodě pohybu rozhoduje barva v telefonu

Marek Kerles

20. 05. 2020 • 18:35

Čínská studentka Rachel V. Chen v písemném rozhovoru pro INFO.CZ popsala, jak se žije lidem ve Wu-chanu, z něhož se s největší pravděpodobností rozšířila pandemie koronaviru do celého světa. Aby se nákaza znovu nevymkla kontrole, musejí obyvatelé města dodržovat přísná opatření.

Chen tvrdě hájí postup čínské vlády i místní samosprávy, otázkou zůstává, nakolik jsou její vyjádření ovlivněna autocenzurou, případně obavou z postihu při kritice režimu. Zároveň ale popisuje technickou stránku některých protiepidemiologických opatření, která jsou ověřitelná i z jiných zdrojů. Mezi ně patří i popis toho, jak čínské úřady kontrolují pohyb obyvatel pomocí barev ve speciální mobilní aplikaci.

„Nový koronavirus je už v našem městě pod kontrolou. Naše životy se postupně vrací k normálu, stále se ale obáváme nákazy od asymptomatických (bezpříznakových) pacientů,“ uvedla Chen. K tomu, aby se nákaza znovu nerozšířila, používá místní samospráva prakticky od vypuknutí pandemie systém, který údajně dokáže zachytit nakažené a včas je poslat do karantény. Obyvatelé jsou podle Chen přesvědčeni, že právě díky němu se Wu-chan při pandemii nejen dostal z nejhoršího, ale zároveň se dokáže ubránit i případné druhé vlně koronaviru.

Zelená je dobrá

A o co vlastně jde? V podstatě se jedná o velmi jednoduché opatření, které by bylo teoreticky možné rychle zavést i v Česku. Základem je totiž vlastnictví „chytrého telefonu“, který má dnes prakticky každý. Obyvatelé Wu-chanu si do něj musejí povinně nahrát speciální aplikaci, která je pro ně, s nadsázkou řečeno, vstupenkou do světa „koronavirové“ svobody.

Aplikace vygeneruje uživateli barevný QR kód, podle něhož se musí řídit. Když je zelený, může se volně pohybovat, červený mu přikazuje zůstat doma. „Tímto kódem se musíme prokázat například při vstupu do prostředků veřejné dopravy nebo prostě na jakékoliv veřejně přístupné místo,“ napsala Chen. Jak to celé funguje je dnes možné ověřit i v zásadních odborných médiích, dokonce včetně vědeckého časopisu Science. 

Vstup do systému je založen, na čínské poměry možná překvapivě, na jakémsi čestném prohlášení. Uživatel vyplní krátký dotazník, v němž například odpovídá na to, zda nemá teplotu, rýmu či kašel, jak se subjektivně cítí, zda neprošel testováním či zda bydlí v blízkosti lidí, kteří byli infikovaní. Záměrné lhaní je trestáno zákonem. I kdyby ale uživatel chtěl lhát i za cenu postihu, příliš by si tím nepomohl.

Jestliže totiž aplikace na základě dat z dotazníků vyhodnotí, že je uživatel zdravý, přidělí mu QR kód se zelenou barvou. Právě tou se pak prokazuje třeba při vstupu do obchodů, veřejné dopravy, kód může kdykoliv vyžadovat i policista na ulici, který měří náhodně procházejícím lidem teplotu. Jenže, a to je podstata aplikace, barva v mobilu se může kdykoliv změnit.

Protože se lidé povinně prokazují kódem prakticky všude na veřejných místech, mají správci dokonalý přehled o pohybu zdravých i potenciálně infikovaných osob. Jestliže tedy náhodou kontrola u někoho odhalí teplotu nebo test infekci, barva v mobilu se ze zelené automaticky změní na přechodovou žlutou nebo červenou, což ale v obou případech znamená povinnou dvoutýdenní karanténu.

Karanténa bez řečí

Stejná změna však proběhne i v případě, že se člověk dostal nevědomky do blízkosti infikovaných či potenciálně infikovaných osob. Komu by to připomínalo systém takzvané chytré karantény, využívané lokálně i v Česku, nebyl by daleko od pravdy. Jenže čínské opatření jde ještě mnohem dál.

Barva se totiž lidem mění automaticky, bez nějakého vysvětlování, dohadů nebo dopisování s úřady. Jakmile je na mobilu zelená, znamená to, že člověk může jít prakticky kamkoliv, červená a žlutá znamená: zůstaň doma. A čekej, až ti displej zase zezelená.

Podle čínských úřadů jde v případě pandemie údajně o ideální řešení, schopné držet nákazu společně s dalšími opatřeními relativně pod kontrolou. Jako smysluplný vyhodnotili tento způsob boje s pandemií dokonce i vědci z Oxfordské univerzity, kteří ho už 31. března v článku pro časopis Science doporučili za určitých podmínek i jiným státům.

V Číně je počítačová síť využívaná i ke známému systému „sociálních kreditů“, který slouží k vynucování poslušnosti a dodržování vládou stanovených pravidel. Lidé, kteří spáchají zločin či přestupek, nevynášejí odpadky či se dopouštějí dalších prohřešků, pak mohou být pokutování nevýhodami v různých oblastech od nákupu letenek, získávání půjček až k nemožnosti zaměstnání ve státní správě.

Sociální kredit přitom automaticky ztrácejí i ti, kteří by snad chtěli porušovat pravidla boje proti koronavirové pandemii. Platí to zejména o lidech, snažících se cestovat a chodit na veřejnost i s červenou barvou v mobilu. „Podvody, ukrývání a další nepřípustné chování budou mít obrovský dopad na jejich budoucí život a práci,“ vzkázala těmto koronavirovým hříšníkům už na začátku dubna vláda severovýchodní čínské provincie Chej-lung-ťiang.

SDÍLET