Trump opět hází zpátečku. Mluvil mírně s Erdoganem a vyzval ho, ať Turecko nezachází s Kurdy špatně

ČTK

jj

Naše newslettery rozesíláme každý týden

14. 01. 2019 • 21:39

Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem o "probíhající spolupráci" v Sýrii. Informoval o tom dnes Bílý dům. Rozhovor se odehrál poté, co Trump pohrozil "hospodářským zničením" Turecka v případě jeho útoku na kurdské jednotky v severní Sýrii. V telefonátu použil Trump mírnější tón a vyzval Ankaru, aby s Kurdy nezacházela špatně.

Trump vyvolal nedělním twitterovým výpadem reakci tureckého ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua, podle něhož USA vyhrožováním ničeho nedosáhnou a strategičtí partneři by neměli komunikovat přes sociální sítě.

"Začali jsme se stahovat ze Sýrie, což bylo už dávno potřeba. Tvrdě zasahujeme malé zbytky územního chalífátu ISIS (Islámského státu), a to z mnoha směrů. Zničíme Turecko hospodářsky, pokud udeří na Kurdy. Vytvoříme dvacetimílovou (přes 32 kilometrů) bezpečnostní zónu," uvedl v neděli šéf Bílého domu bez dalších podrobností.

"Zároveň nechci, aby Kurdové provokovali Turecko," dodal Trump. Napsal také, že Rusko, Írán a Sýrie měly největší prospěch z americké politiky zaměřené na zničení takzvaného Islámského státu v Sýrii. "My z toho máme také prospěch, ale teď nastal čas návratu našich vojáků domů," poznamenal americký prezident a svůj příspěvek zakončil výzvou k ukončení "nekonečné" války.

Navazující dnešní telefonát se podle Bílého domu týkal jak možné spolupráce obou zemí při řešení bezpečnostních problémů Turecka na severovýchodě Sýrie, tak ohledů, které by měli turečtí vojáci brát na "Kurdy a další skupiny, s kterými jsme společně porazili ISIS".

Kurdové, kteří jsou spojenci Západu, se obávají útoku ze strany Turecka po stažení amerických vojáků. Spojené státy začaly stahovat své vojenské jednotky ze Sýrie minulý týden.

Ankara považuje kurdské bojovníky za teroristy a prodlouženou ruku separatistické Strany kurdských pracujících (PKK), která je v Turecku zakázaná.

Minulý měsíc turecká vláda oznámila, že chystá novou operaci proti kurdským milicím na severu Sýrie. Dnes turecký provládní deník napsal, že se vláda chystá na největší přeshraniční operaci v historii Turecka. Podle deníku je připraveno se jí účastnit na 80 tisíc vojáků, což je dvakrát více než poslala Ankara na sever Kypru v roce 1974 v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat. V posledních několika dnech také média informovala o přesunu vojenské techniky a tureckých jednotek k hranicím Sýrie.

Trump svým nedávným oznámením záměru stáhnout všech asi 2000 amerických vojáků ze Sýrie mnohé překvapil. Žádný harmonogram odsunu prezident nestanovil, po kritice začátkem ledna uvedl, že stahování vojsk určitou dobu potrvá.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Včera • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
Včera • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
15. 01. 2021 • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.