Syřané, kteří žijí v Turecku načerno, čelí tlaku ze strany úřadů, zaměstnavatelů i majitelů nemovitostí. Mnozí z nich se po nucených deportacích bojí vycházet z domu, aby je úřady neposlaly zpět do válečné zóny. Část turecké veřejnosti si přitom myslí, že je čas na návrat.
Byl to velký příběh o lidskosti a solidaritě. Když přijel turecký prezident Recep Tayyip Erdogan do Evropy, nikdy se nezapomněl zmínit o tom, kolik syrských uprchlíků našlo v jeho zemi azyl. S tím, jak se turecká ekonomika zmítá v problémech, se ale pohostinnost pomalu vytrácí a léta živený mýtus o sympatiích a toleranci turecké společnosti k běžencům pomalu mizí.
Jen za poslední dva týdny vypověděly turecké úřady z Istanbulu přes 12 tisíc ilegálně pobývajících Syřanů. Více než patnácti stovkám obchodů vlastněných Syřany pak nařídily odstranění nápisů v arabštině. Vláda také chystá zátah proti formám zaměstnávajícím Syřany načerno. Právě v Istanbulu přitom žije Syřanů nejvíce – v 15milionové megapoli tvoří 3,7 procent obyvatel. V celém Turecku pak podle oficiálních statistik žije asi 3,6 milionů Syřanů.