USA budou světu vládnout dál. Čína ani Indie je teď nemůžou ohrozit, vyplývá z analýzy Magazínu I

Proč budou světu dál dominovat USA? Jak moc jsou omezené světovládné možnosti Číny a Indie? A proč jsou Rusko i Evropská unie ve světovládě mimo hru? To v říjnovém Magazínu I, který dnes vychází a z něhož je i následující ukázka, analyzuje historik Martin Kovář. V běžném prodeji časopis nenajdete, předplatné si můžete zajistit prostřednictvím tohoto formuláře.

Otázka, kdo vládl, vládne a bude vládnout světu, je stejně stará jako svět sám. Lidé si ji kladli prakticky „od nepaměti“; někdy byla odpověď zcela zřejmá a snadná, jindy bylo její hledání složitější. V takové situaci se nacházíme i nyní. Donedávna nezpochybnitelná světová velmoc číslo jedna – Spojené státy americké – se podle řady odborníků nachází v krizi, zatímco její nejvážnější vyzývatelé a konkurenti – Čína a v budoucnu zřejmě i Indie – údajně stále sílí. Jak je tomu ve skutečnosti a lze se při analýze dnešního stavu obrátit pro nějaké poučení do starší i nedávné historie? 

Od starověkého Říma po Franckou říši

Odhlédneme-li se v čase zpět, k počátkům naší euroatlantické civilizace, dojdeme k nevyhnutelnému, všeobecně známému závěru, že na přelomu časů „před Kristem“ a „po Kristovi“ byl jejím přímým předchůdcem stejně jako předchůdcem moderních impérií a moderních „vládců světa“ starověký Řím. Jeho moc a expanze ze Středomoří do velké části Evropy, severní Afriky i na Blízký a Střední východ brala současníkům i později historikům dech. Po pádu Říma do rukou barbarů na konci 5. století po Kristu si Evropa musela na jeho nástupce počkat. Tzv. Východořímská či Byzantská říše s centrem v Konstantinopoli totiž dominovala pouze východní části evropského kontinentu a části Asie a na západní Evropu měla ne snad zanedbatelný, avšak v žádném případě ne rozhodující vliv. 

Obsah říjnového čísla Magazínu I
sinfin.digital