Uzavřeme základnu v Incirliku, hrozí Američanům Erdogan. Zlobí ho sankce i genocida Arménů

HalfPageAd-1

Milan Rokos, rok

16. 12. 2019 • 15:04

Letecká základna v tureckém Incirliku je strategicky důležitým místem pro americké vojenské operace na Blízkém východě. Američtí piloti z ní startovali na mise během obou iráckých válek i při bombardování džihádistů z takzvaného Islámského státu. Turci opakovaně hrozí, že ji uzavřou.

Mobile-rectangle-3

Turecko by mohlo zavřít vojenskou základnu Incirlik, kde mají Spojené státy své rakety s jadernými hlavicemi. V neděli to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který tak zopakoval středeční výhrůžku svého ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoğlua. Turecko by tak odpovědělo na hrozbu amerických sankcí a zároveň na krok amerického Senátu, který uznal masové zabíjení Arménů za genocidu, prohlásil Erdogan.

„Pokud bude nutné udělat takový krok, samozřejmě na to máme právo… Bude-li to nezbytné, Incirlik uzavřeme,“ citovala agentura Reuters tureckého autoritáře. Jeho vláda prý může uzavřít i radarovou základnu Kurecik, ležící v provincii Malatya. Další možnou odpovědí je podle Erdogana přijetí parlamentní rezoluce, která by označila za genocidu vyhubení původních obyvatel Ameriky.

Ohrožuje systém S-400 síly NATO?

Výše zmíněné sankce, které nyní Turecku hrozí, na něj chtějí Američané uvalit kvůli nákupu ruského protiraketového systému S-400. Washington tvrdí, že tento systém není kompatibilní s výzbrojí Severoatlantické aliance (jíž je Turecko také členem) a že by mohl ohrozit provoz jejich stíhaček F-35.

Turecko ale argumentuje tím, že S-400 je obranný, nikoliv útočný systém, a že pro něj představuje alternativu poté, co mu Američané nedodají právě letouny F-35. Ankara také tvrdí, že systém S-400 nebude zapojený do struktur NATO a nebude tedy Alianci nijak ohrožovat.

Turecko původně plánovalo koupit americký raketový systém Patriot. To ale USA odmítly a Turci se rozhodli obrátit na Moskvu – v prosinci 2017 uzavřeli smlouvu o dodání S-400 v hodnotě 2,5 miliard dolarů.

Bojové i humanitární mise

Letecká základna Incirlik leží nedaleko města Adana, asi 150 kilometrů od syrských hranic. Základnu primárně využívá turecká a americká armáda, v minulosti z ní ale vylétaly i stroje britského a saúdskoarabského letectva. Sídlí zde rovněž regiment protiletadlového dělostřelectva španělské armády. V Incirliku mají Američané uskladněných podle spekulací až 50 jaderných hlavic typu B61.

Základna, která vznikla na předměstí Adany na konci druhé světové války, posloužila hned několikrát k zásahům v blízkovýchodních krizích, také z ní ale vylétaly stroje s humanitární pomocí nebo zde trénovali američtí piloti sloužící na evropských vojenských základnách.

Už v roce 1958 nařídil využití základny prezident Dwight Eisenhower během libanonské krize, tam ale americké letouny přímo nebojovaly, vykonávaly jen průzkumné mise a shazovaly letáky nad Bejrútem. Do bojů se pak stíhačky startující v Incirliku zapojily až v devadesátých letech po irácké invazi do Kuvajtu. Po válce pak Američané pomocí vojenských letadel rozváželi humanitární pomoc pro miliony kurdských uprchlíků.  

Významnou roli hrála turecká základnu i během druhé irácké války (2003). Po skončení bojů se přes ni přesouvali američtí vojáci domů, což historici označili za největší přesun amerických vojsk v historii.  

V roce 2015 pak začali Američané Incirlik využívat i jako jednu ze základen pro nálety na teroristy z takzvaného Islámského státu. Turci ale USA povolili jen operace proti džihádistům, akce na podporu spojeneckých kurdských milicí – které Turci považují za teroristy – museli Američané podnikat z jiných míst.

V roce 2016 oznámila německá armáda, že v rámci svých závazků boje proti Islámskému státu věnuje 65 milionů eur na zřízení stálé přítomnosti svých vojáků na základně. Němci ale nakonec nebyli v Incirliku dlouho – už o rok později rozhodli němečtí poslanci kvůli opakujícím se sporům s tureckou vládou o stažení vojáků a o jejich přesunu do jordánského Azraku.

Incirlik je sice jednou z 13 největších amerických leteckých základen ve světě a pro operace v regionu je velmi důležitý, jak ale ukázala nedávná likvidace šéfa IS abú Bakra Bagdádího, není zcela nezbytný – americké komando provedlo svůj výpad do syrské provincie Idlib z iráckého Irbílu.

SDÍLET

Billboard-bottom-1