Část uprchlíků, kteří uvízli na uzavřené balkánské trase, se snaží přejít dál do Evropy z Bosny. V zemi, která nedávno sama zažila válku a dlouhé roky řeší spíše emigraci vlastních občanů, se situace začíná měnit v politický problém. Migranti zatím přebývají v nevyhovujících podmínkách. „V Bihaći nahnali lidi do jednoho místa. Nejde o oficiální tábor, ale jakoby jím je, protože tam lidi posílá i policie. Ve skutečnosti je to squat, ruina, několikapatrový opuštěný dům, který má díry v podlaze a prší do něj. Ve Velike Kladuši jsou stany uprostřed pole na místě, které obec vyhradila. Jsou to ale prostě jen igelity na poli,“ popisuje antropoložka a členka spolu Pomáháme lidem na útěku Marie Heřmanová, která se z Bosny nedávno vrátila, v rozhovoru pro INFO.CZ. Pokud se nebude situace řešit, může podle ní skončit humanitární katastrofou.
Kde přesně v Bosně jste byla?
V Bosně jsou dvě místa, kde se uprchlíci nachází ve větším množství. Jedním je Sarajevo jako hlavní město a pak se jedná o dvě menší města u chorvatských hranic: Bihać a Velikou Kladušu. Já jsem byla hlavně v Bihaći, který má zhruba 20 tisíc obyvatel, Velika Kladuša je ještě o něco menší. Obě obce leží v cípu Bosny, odkud je sto kilometrů Chorvatsko a pak už navazuje Slovinsko. Je to tedy nejkratší cesta do Evropy.
Proč se vůbec migranti nyní koncentrují v Bosně?
Nelze to úplně jednoduše vysvětlit. Faktem je, že mnoho lidí, která tam potkáváme, tak už známe z uprchlických táborů v Srbsku, kde jsme pracovali celý rok 2016 a část roku 2017 (organizace Pomáháme lidem na útěku – pozn.red.). Lidé, s nimiž jsem mluvila a kteří dříve působili v Srbsku, si myslí, že až polovina lidí v Bosně předtím byla v Srbsku. Nejde o uprchlíky, kteří by přišli do Evropy nyní, ale už tu jsou nějakou dobu. Uvízli na balkánské trase, když se zavřela.
