V Jeruzalémě vypukly nejsilnější střety za poslední roky. Co roztočilo novou spirálu násilí? A komu to hraje do karet?

Střety v Jeruzalémě a raketové ostřelování opět připomínají, že izraelsko-palestinský konflikt s železnou pravidelností eskaluje. Bohužel nyní nabral opět svou tragicky cynickou podobu – Hamás jako první střílí své rakety na Izrael a ten odpovídá drtivou silou, přičemž velká část zabitých je z řad civilistů.

Násilné střety Palestinců s izraelskou policií a armádou nejsou na Chrámové hoře ničím novým. A jako obvykle existují dvě zcela odlišné verze událostí, kdo a co je bezprostředně vyvolalo. V jádru jde ale pořád o ty samé citlivé otázky – status Jeruzaléma jako hlavního a svatého místa obou národů a o půdu.

Střety v Jeruzalémě byly nejsilnější za posledních pět let a umocnil je souběh několika aktuálních událostí a faktorů. Postní měsíc Ramadán se časově prolnul s oslavou či připomínkou Dnů Jeruzaléma, které si každá ze stran připomíná zcela odlišně – Židé jako den osvobození a sjednocení po vítězné šestidenní válce v roce 1967, Palestinci zase jako výročí porážky a počátku okupace. Izraelské úřady na počátku Ramadánu nařídily uzavření náměstí před Damašskou bránou, které tvoří hlavní veřejný prostor a místo setkávání arabského obyvatelstva ve východním Jeruzalémě. Zejména ve sváteční době Ramadánu veřejnost vnímá takové opatření nejen jako omezující zásah okupační moci do života, ale jako záměrnou provokaci. A to spustilo první protesty. 

Současně eskaluje letitý střet o vlastnictví pozemků v arabské čtvrti Šejch Džarráh, který může v důsledku připravit o obydlí až tři sta palestinských obyvatel. Izraelská nevládní osadnická organizace se snaží soudními prostředky získat půdu, kde už dlouhá desetiletí bydlí převážně potomci palestinských uprchlíků. Cílem je rozšířit kontrolu nad částí starého města a získat zpět pozemky, které dle jejich verze drželi „židovští předci“ před rokem 1948, kdy Palestinu rozdělil kompromis OSN a první arabsko-izraelská válka na dvě samostatná území. Izraelská exekutiva tvrdí, že do soudního sporu nijak nezasahuje a ten je čistě otázkou posouzení existujících právních nároků, nyní tedy projednávaného odvolání palestinských obyvatel proti nařízení k vyklizení několika domů.  

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Na jakou stranu ve sporu o pozemsky se postavila EU?
  • Proč hraje vyhrocená situace do karet Netanjahuovi?
  • A jaké důsledky by mohla mít pro Izrael i Palestinu?
sinfin.digital