V Mnichově se na jaře nakazilo čtyřikrát víc lidí, než odhalily testy, ukázala studie

 FOTO: Reuters

Marek Kerles

06. 11. 2020 • 18:59
Mnichovská univerzita (LMU München) zveřejnila výsledky studie, která na vybraném vzorku obyvatel města zkoumala přítomnost protilátek na covid-19. A výsledky posléze porovnávala s počtem odhalených nákaz za stejné období. Závěr je jednoznačný. Množství nakažených bylo několikanásobně vyšší než množství pozitivně testovaných.

Rozsáhlá studie Tropického institutu Mnichovské univerzity, zveřejněná včera, podle vědců potvrdila, že jarní vlna epidemie zasáhla výrazně více lidí, než kolik jich je zaneseno v oficiální evidenci nakažených za toto období. Vědci vybrali náhodným výběrem kolem 300 mnichovských domácností, jejichž členům nabídli testování vzorku krve zdarma. Celkově tak bylo otestováno 5313 lidí starších 14 let.

V měsících, kdy studie probíhala, zaznamenali hygienici v Mnichově 6854 potvrzených infekcí, což byl (na jaře) podíl 0,4 % městské populace. Tropický institut však zkoumal protilátky na covid i u lidí, kteří neměli vůbec žádné příznaky, ani nebyli testovaní. A na základě výsledků rozboru krve pak vědci dospěli k závěru, že počet skutečně infikovaných od března do konce června byl pravděpodobně až čtyřikrát vyšší než množství pozitivních testů. Protilátky jsou totiž v těle přítomné i po ústupu infekce. Z toho by vyplývalo, že v Mnichově s 1,4 miliony obyvateli se za toto období nakazilo až 25 000 lidí. Testy přitom nákazu potvrdily jen u 5600 Mnichovanů.

Výsledek by mohl svádět k myšlence, že vzhledem ke skutečné promořenosti obyvatel by mohla pandemie skončit dříve, než předpovídají některé současné modely. Část lidí už v sobě má protilátky z jara a nakazit by se nějakou dobu zřejmě neměla, nebo by u nich alespoň nemoc neměla mít těžký průběh.

„Problém je ale v tom, že vy nemůžete dnes vzít jednoduše počet aktuálně infikovaných lidí a vynásobit ho čtyřmi, abyste dostali skutečný počet infekcí,“ řekl deníku FAZ vedoucí Tropického institutu Mnichovské univerzity Michael Hölscher. V tomto případě se podle něj musí zohlednit skutečnost, že se dnes testuje mnohem více než na jaře. A to znamená, že je i nižší počet neodhalených nákaz v poměru k těm odhaleným.

Na druhou stranu vědci tvrdí, že jejich zjištění o rozložení infikovaných z jara může i tak pomoci k lepšímu plánování boje proti epidemii i odhadu smrtnosti viru. Pro kontrolu celkové úmrtnosti zkoumal mnichovský institut takzvanou nadměrnou úmrtnost v měsících březen až červen.

A dospěl k jednoznačnému závěru. Úmrtnost se v porovnání se stejnými časovými obdobími v minulosti zvýšila, přičemž křivka tohoto nárůstu se takřka shoduje s křivkou úmrtí s covidem s vrcholovými body na konci dubna a začátku května. „Neexistuje jiné rozumné vysvětlení této nadměrné úmrtnosti než koronavirus,“ konstatoval Michael Hölscher.

Výpočet míry smrtnosti koronaviru byl (a je) dosud obtížný, protože nikdo neznal skutečný počet infikovaných. Na základě nálezů protilátek v testované skupině obyvatel Mnichova (což se ale nedá automaticky vztáhnout na celé Německo či dokonce Evropu), dospěli vědci k tomu, že smrtnost se (v mnichovském případě) pohybuje kolem 0,76 %. To znamená, že z 10 000 nakažených jich 76 zemře. „To je každopádně mnohonásobně více než míra smrtnosti sezónních chřipkových infekcí,“ komentoval statistiky Hölscher.

Pokud bychom toto zjištění vztáhli na Českou republiku, pak by podle mnichovského modelu mohlo projít nákazou v Česku do dnešního dne přes půl milionu lidí, tedy kolem 5 % obyvatelstva. Jestliže totiž do dnešního dne zemřelo na nákazu covidem v Česku 4330 lidí a je to (podle Mnichova) skutečně 0,76 % infikovaných, pak celkový počet nákaz od začátku epidemie v republice dosáhl takřka 570 000. Pozitivně testováno přitom bylo jen 392 000 jedinců.

SDÍLET