V rakouském letovisku se koronavirem nakazila polovina obyvatel. Co to znamená pro druhou vlnu?

HalfPageAd-1

Marek Kerles

02. 07. 2020 • 21:50

Na celém světě se odborníci pokoušejí zjistit, jaké procento populace už bylo infikováno koronavirem. Studie provedená v rakouském lyžařském středisku Ischgl je v tomto ohledu poměrně výjimečná. Podle ní nákazou prošel takřka každý druhý obyvatel střediska, což je zřejmě světový unikát. Je to zajímavá informace i ve vztahu k případné podzimní druhé vlně, před kterou by obyvatelé městečka měli teoreticky být relativně imunní. Stoprocentní jistota tu ovšem není, upozorňuje expert oslovený INFO.CZ.

Mobile-rectangle-3

Středisko Ischgl bylo jedno z hlavních center šíření koronaviru v Evropě. Kvůli údajnému pochybení a laxnosti místních a tyrolských úřadů (ty jsou předmětem vyšetřování policie a hromadné žaloby) se z jednoho z takzvaných Apres-Ski barů na začátku března nákaza rozšířila nejen do samotného městečka, ale i do mnoha zemí Evropy, včetně Islandu. V lyžařském letovisku trávily zimní dovolenou tisíce cizinců.

Až po čtyřech měsících od propuknutí nákazy epidemiologové z Lékařské univerzity v Innsbrucku dokončili detailní studii promořenosti místních obyvatel jako celku. A došli k překvapujícím závěrům. V městečku Ischgl, v němž trvale žije zhruba 1900 lidí, odhalily testy protilátky proti koronaviru u 42,4 % obyvatel. „To je dosud nejvyšší publikovaná hodnota na světě,“ uvedla v tiskovém prohlášení ředitelka Virologického institutu univerzity Dorothee von Laerová. Jinými slovy: ještě v žádném zkoumaném regionu včetně čínského Wu-chanu studie nepotvrdily tak vysoký podíl infikovaných jako právě v Ischglu.

Co to znamená? I když se výsledky těchto studií často částečně liší v závislosti na použité metodice i druhu testů (viz třeba rozdílné výsledky dvou studií v Česku), hodnota naměřená v rakouském horském středisku je až řádově vyšší než v jiných lokalitách. V České republice například studie zjistily hodnoty promořenosti obyvatel v řádu promile, maximálně jednotek procent.

Při zkoumání promořenosti obyvatel Ischglu virologové údajně použili mnohem citlivější a přesnější testy než při minulých částečných studií. Tentokrát také testovali mnohem širší vzorek populace. Celkem prověřili protilátky u 79 % obyvatel Ischglu, tedy u 1472 lidí ze 479 domácností.

Z toho titulu by pak podle některých odborníků mohl Ischgl skutečně sloužit jako určitá „výzkumná laboratoř“ pro koronavirus v Evropě. Výsledky například prokázaly, že ze všech obyvatel městečka, u nichž testy potvrdily protilátky, mělo jasné příznaky nákazy koronavirem jen 15 % nakažených. U zbytku, tedy 85 %, se nevyskytovaly vůbec žádné zdravotní potíže. Z pacientů s příznaky muselo být přitom jen devět hospitalizováno v nemocnici, zbývající nemocní hlásili jen poruchy chuti a vůně, následované později horečkou a kašlem. Studie také potvrdila menší náchylnost k nákaze u mladších věkových skupin.

Pro městečko, které žije prakticky jen z turistického ruchu a patří k nejvyhledávanějším turistickým destinacím v Tyrolsku, každopádně výsledky studie představují dvousečnou zbraň. Vysoká promořenost místních obyvatel koronavirem totiž podtrhla stigma Ischglu jako jednoho ze světových epicenter covid-19. Podle některých dřívějších studií se například nacházel prapůvod nákazy u 48 % Němců, nakažených v počátcích pandemie, právě v tomto rakouském středisku. Podobnému to bylo i v případě obyvatel Dánska a Islandu.

Na druhou stranu se však může většina obyvatel Ischglu utěšovat vědomím, že to nejhorší má za sebou a nákaza se jim po nějakou dobu zřejmě bude vyhýbat. „I když podíl infikovaných zjištěný ve studii nenaplňuje podmínky pro takzvanou imunitu stáda, měla by být populace městečka do značné míry chráněna,“ uvedla Laerová.

Jenže na jak dlouho by měla imunita po nákaze ve skutečnosti fungovat? To je otázka, která nyní trápí virology na celém světě. „Některé dosavadní studie a odhady spekulují o tom, že u covidu-19 by to mohlo být podobné jako u nákazy virem SARS. V takovém případě by měl infikovaný člověk imunitu vůči další nákaze zhruba po dobu dvou let,“ řekl INFO.CZ Jan Kynčl, vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.

Takřka jisté se ale podle něj zatím zdá, že imunita by měla trvat určitě alespoň půl roku. „Proti případné druhé vlně na podzim by tak měl být Ischgl do značné míry opravdu chráněn,“ uvedl Kynčl. Naopak v Česku, kde zatím studie potvrdily předběžně promořenost populace maximálně v řádu procent, ale údajně nemá o nějaké míře případné kolektivní imunity vůbec cenu hovořit. Druhá vlna by zasáhla populaci podobně jako ta první. Navíc, a to je problém u všech virových nákaz, nedává jakékoliv prodělaná viróza nebo očkování proti ní stoprocentní jistotu, že člověk už nikdy stejnou nemoc nedostane. „Příkladem mohou být třeba někteří naši kolegové, kteří onemocněli v dospělosti příušnicemi, ačkoliv je v dětství už prodělali,“ uvedl Kynčl. Stoprocentně se spoléhat na celoživotní imunitu podle něj nelze u žádné virózy.

 

SDÍLET

Billboard-bottom-1