Střední Evropa se složitě rozhoduje a politicky štěpí na otázce, zda vedle vakcín západních výrobců brát i tu ruskou či čínskou. Většina světa však žádný „komfort volby“ v tuto chvíli nemá a bere všemi deseti od toho, kdo nabízí.
Evropské vlády zápasí s pomalým tempem vakcinace, ale ve srovnání s většinou světa, kde ještě ani nezačala, jsou přesto díky své vyspělosti a ekonomické síle daleko napřed. Jejich jasnou a pochopitelnou prioritou je „America first – Europe first“ – zaočkovat domácí populaci, ochránit zdraví a co nejrychleji se takzvaně vrátit do normálu. Zdravotní experti nejen WHO však upozorňují, že dlouhodobě dostaneme covid-19 pod kontrolu pouze tehdy, když účinná vakcinace bude plošná i globálně. Jinak zřejmě hrozí další nebezpečné mutace viru a jeho nové šíření z mnoha ohnisek. Také světový obchod se nemůže vrátit k růstu, pokud bude chudší část světa dlouhodobě trpět lockdowny, zdravotní a ekonomickou krizí. A to je ještě s velkým „možná“, protože nebylo zatím dostatečně ověřeno, že vakcinovaní nemohou mutující vir dále přenášet.
USA, Evropská unie a další bohaté země jsou často obviňovány z „vakcínového nacionalismu“. Po počátečním váhání spojily síly na podporu iniciativy Covax, vedené WHO, která má financovat a podporovat vakcinaci chudších zemí bez potřebných prostředků či kapacit. Ta má letos zajistit alespoň minimální dostupnost vakcíny pro zdravotníky a nejvíce rizikové skupiny v chudších zemích. Návrh francouzského prezidenta Macrona, aby vyčlenily 5 procent již zajištěných dávek, ale z pochopitelných důvodů neprošel. V současném převisu poptávky nad nabídkou, kdy si právě bohaté země podporou výzkumu a kupní silou rezervovaly pro sebe většinu produkce, je to složitý úkol. Právě o jeho řešení jednali na svém posledním summitu lídři G7.
