Epidemie covidu, finanční a energetická krize, ale i změna politiky vlád směrem k veřejnému zdraví. To jsou podle Výboru pro globální dopady (The Global Impact Committee) analytické společnosti Beamtree zřejmě hlavní důvody historického propadu kvality zdravotní péče na celém světě. Po mnoha staletích, kdy se lidem každý rok dostávalo díky technologickému vývoji v oblasti ochrany zdraví stále lepších a lepších služeb a s tím rostl i věk dožití, se najednou tento trend začal obracet. I v těch v nejvyspělejších zemích kvalita a dostupnost zdravotní péče klesá. A experti varují před společenskými a ekonomickými následky této změny.
Zprávu o historickém a možná až revolučním poklesu kvality zdravotnické péče přinesl Výbor pro globální dopady (The Global Impact Committee) pod australskou společností Beamtree, která se zabývá analýzou zdravotnických informací s odkazem na data, poskytnutá aktuálně autorům zprávy zdravotnickými orgány z mnoha zemí světa. Vyplývá z nich jediné: i když donedávna prakticky nikdo nevěřil, že by se v nějakém oboru lidské činnosti mohl vývoj najednou obrátit opačným směrem, v oblasti ochrany zdraví se tak skutečně stalo.
„Kvalita zdravotní péče se nejen zastavila, ale je na znepokojivém ústupu,“ napsal Mark Britnell, předseda Beamtree Global Impact Committee, ve zprávě, citované například britským deníkem The Telegraph.
Prakticky všechny země na světě podle něj loni zaznamenaly zvýšení čekacích lhůt na léčbu v nemocnicích a ambulancích, zároveň narostl počet úmrtí na srdeční onemocnění a rakovinu.
Zhoršily se i problémy s duševním zdravím a péče o seniory a zastavilo se i prodlužování věku dožití. Jako markantní příklad uvádí zpráva situaci v britském zdravotnictví, podobné je to ale údajně prakticky ve všech sledovaných zemích.
