Český hrubý domácí produkt by se do roku 2030 mohl navýšit až o 500 miliard korun, respektive o 7,8 procent ročně oproti očekávanému vývoji, pokud by se ženy více zapojily do ekonomické aktivity, měly větší podíl v produktivnějších odvětvích a ve vedoucích pozicích. To jsou hlavní závěry nové studie společnosti McKinsey & Company s názvem Nový potenciál ekonomického růstu: více žen na pracovním trhu a ve vedoucích pozicích.
Unikátní studie analyzovala ekonomický potenciál, který představují ženy v sedmi zemích střední a východní Evropy (CEE: Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Chorvatsko, Rumunsko a Ukrajina). Došla k tomu, že vyšší zapojení žen by mohlo celému regionu přinést až 146 miliard eur ročně, což představuje zvýšení HDP o 8,3 procenta nad očekávanou hodnotou.
Největší přínos by měla větší celková zaměstnanost žen, zaměstnání v sektorech s vyšší přidanou hodnotou a vyšší počet hodin placené práce vykonávané ženami. Podle scénáře, ve kterém by se všechny zkoumané země přiblížily té nejlepší v regionu v dané kategorii, by se celková zaměstnanost žen zvýšila z očekávaných 48 procent v roce 2030 na 52 procent. Díky tomu by bylo v regionu o 2,5 milionu pracujících žen více. Na úrovni jednotlivých zemí by nejvyšší procentuální nárůst HDP takto zaznamenalo Polsko (9,2 %), Rumunsko (8,7 %) a Slovensko (8,6 %).
Ženy dnes do hrubého domácího produktu regionu CEE přispívají mezi 38 až 43 procenty, což je méně než například v západní Evropě (46 %) a ve Skandinávii (47 %). V Česku jde o 38 procent, na Slovensku o 41 procent.
Vyšší zaměstnanost žen by významně pomohla celému regionu střední a východní Evropy. Momentálně se totiž region potýká s 630 tisíci neobsazenými místy. Pokud se region vrátí k ekonomickému růstu, jaký zažíval před pandemií, do roku 2030 by v CEE mohly být až 2 miliony volných pracovních míst.
V Česku tvoří ženy 63 procent absolventů vysokých škol. V ekonomicky aktivní populaci je jich ale jen 44 procent. Mezi manažery je přibližně jen čtvrtina žen (27 procent), v představenstvu společností jen 11 procent a na pozici CEO jen 4 procenta.
„Ženy představují velmi významnou skupinu talentovaných zaměstnanců. Mezi absolventy vysokoškolských oborů tvoří tři pětiny, mají zájem o vyšší pozice, jsou cílevědomé a manažerské týmy obohacují o nové způsoby řízení,“ komentoval studii Dan Svoboda, řídící partner McKinsey & Company pro Českou republiku a Slovensko. „Kdybychom se v zapojení žen do pracovního trhu nebo do vyšších či produktivnějších pozic přiblížili například skandinávským zemím, přínos do ekonomiky by byl až zhruba 8 procent nad očekávanou mírou růstu HDP. V širším vedení českých firem je žen bohužel jen asi desetina. Navíc pandemie koronaviru na ženy dopadla průměrně více než na muže, především na ženy-matky. Je proto potřeba nastavit systém tak, aby při uvažování o své kariéře ženy nečelily tolika překážkám jako v současné době. Zároveň firmy, včetně té naší, by měly více usilovat, aby žen bylo na vedoucích pozicích více. Bylo by to prospěšné pro všechny strany.“
Výzkum společnosti McKinsey za posledních deset let již několikrát poukázal na korelaci mezi vyšším zastoupením žen v nejvyšším vedení a lepšími finančními výsledky firem. Nová studie také s přihlédnutím na data o největších firmách střední a východní Evropy potvrzuje tuto korelaci: firmy, které mají nejvíce žen v nejvyšším vedení jsou o 26 procent častěji nadprůměrně profitabilní než ty, které mají málo (anebo žádnou) ženu v nejvyšším vedení.
