Világi: Byl to šok, ale odsoudit Kočnera bez důkazů by pro Slovensko byla mnohem horší zpráva

Nepravomocný verdikt v kauze Kuciak vyvolal minulý týden velké emoce nejen na Slovensku. V první chvíli to byl šok, ale odsouzení bez důkazů by bylo ještě horší, říká k tomu v rozhovoru INFO.CZ slovenská politoložka Aneta Világi. S ní jsme probrali dosavadní vývoj případu, jeho aktéry i politické důsledky.

Jaká byla vaše reakce, když jste se minulý týden dozvěděla, že Marian Kočner a Alena Zsuzsová byli v kauze vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové nepravomocně zproštěni obžaloby?

V první chvíli to byl šok. Protože po celou dobu procesu to bylo v médiích portrétované tak, že existují poměrně silné důkazy; skoro bych řekla, že jasná linie vyšetřování směřovala k tomu, že tito dva byli dohodnutí na tom, aby byl Ján Kuciak odstraněný. Každý očekával, že pokud je celý proces pod tak mimořádným drobnohledem, tak soudy rozhodnou jinak. Že něco takového, což bylo na Slovensku v minulosti běžné, tedy že tady byli někteří lidé jednoduše řečeno nedotknutelní, tak že to už skončilo.

Na druhé zamyšlení – s jistým odstupem – si říkám, že toto uvažování není zcela správné. Je typicky populistické v žurnalistickém smyslu toho slova, tedy že je poplatné veřejnému mínění. Nemyslím si, že by si soudcové dovolili, už proto, že byly pod zmíněným drobnohledem, nebýt precizní. Neumím si představit, že by se nesnažili být objektivní. 

Pokud by tedy podlehli nejen mediálnímu tlaku, ale také tlaku veřejného mínění, které si velmi rychlo našlo obětního beránka, a to jen proto, aby vyšli vstříc poptávce, a odsoudili by Kočnera navzdory tomu, že důkazy nebyly dostatečné, tak by to byla o mnoho horší zpráva pro Slovensko. Protože i Kočner si zaslouží nezávislý proces, zaslouží si, aby se o něm rozhodovalo nezaujatě.

Ostatně jde o jednu z věcí, za kterou slovenská společnost v posledních letech bojovala. Lidé volali po nápravě justice a chtějí, aby vládl zákon, aby to už nebyla vláda politiků, vláda masy, vláda populárního veřejného mínění. A pokud to opravdu povede k novým důkazům, které budou natolik přesvědčivé, že nebude pochyb, že si vraždu Jána Kuciaka a jeho snoubenky objednal Kočner, a tedy že to bude rozsudek spravedlivý, tak půjde o výhru.

Jak hodnotíte v průběhu celé kauzy roli médií?

Role médii je do jisté míry kontroverzní. A to proto, že by neměly unikat věci ze soudní síně, neboť jsou chráněné. Média v tomto ohledu překročila červenou čáru. Na druhou stranu – s ohledem na marasmus justice v posledních letech – děla se tu rozhodnutí, která odporovala nejen zdravému rozumu, ale také důkazní podstatě. Justice se jevila svým způsobem nekontrolovatelně, jako by si mohla dovolit cokoli. 

V takové situaci se nelze moc divit tomu, že média převzala roli hlídacích psů, a to nejen pokud jde o politiku, která by měla být veřejná a transparentní, ale také pokud jde o justici. Už i soud musí podle médií cítit, že není zcela odtržený nejen od práva, ale také od veřejnosti. U nás s tím justiční systém nepočítá, zároveň si novináři uvědomují, že pokud to nedělají justiční orgány, musí tuto roli převzít oni.

Takže ano, média v celé kauze sehrála velkou roli, bez nich by veřejnost nevěděla skoro nic. Bez nich by dost možná mohla celá věc skončit do ztracena. 

Na druhou stranu, co například možnost, že ty úniky byly cílené a v něčím zájmu?

Ano, i to se může stát. Právě proto je rozhodnutí soudu, které osvobodilo Kočnera, nejspíš správné. Zatímco my všichni jsme mohli být těmito úniky ovlivněni, soudci nikoli. Ale nevím, nedokážu vyhodnotit úniky informací. Možná je to ale také práce pro novináře: pokud by to bylo tak, jak naznačujete, je přece na nich, aby to zjistili a veřejnost informovali o tom, kdo a proč informace vypouštěl.

Rafajův Úřad pro ničení hospodářské soutěže

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital