Volební paradox Vídně: třetina lidí tam nesmí volit. Změna může přinést politické zemětřesení

Vídeň je už řadu let jednou z nejrychleji rostoucích a nejatraktivnějších metropolí Evropy. S nadsázkou řečeno by tam chtěl žít každý. Jenže ve městě s tak vysokou životní úrovní to má i svá negativa. Stále více obyvatel se například musí smířit s tím, že nemůže volit. Změna této situace by mohla otřást zavedenými politickými pořádky.

V tak demokratické zemi jako Rakousko se to může zdát podivné, ale důkazem jsou  nadcházející důležité volby do městského zastupitelstva, které se budou konat 11. října. Celá třetině těch, kdo ve Vídni bydlí a jsou dostatečně staří, nebude moci hlasovat. A to i přesto, že se v metropoli v mnoha případech narodili a platí zde daně.

Důvodem je kombinace dvou faktorů. Vídeň je kvůli své sociální a bytové politice a dobrému životnímu prostředí magnetem pro přistěhovalce, na druhé straně má ale Rakousko jedny z nejpřísnějších zákonů o udělování občanství v celé EU. Výsledkem je zdánlivě paradoxní situace. Čím více přibývá ve Vídni obyvatel, tím menší část jich může volit. A tedy i spolurozhodovat o tom, jak by se aglomerace měla vyvíjet.

„Všude na sociálních sítích nás politici vyzývají, abychom šli volit, že náš hlas rozhoduje. V mém případě to ale neplatí. Můj hlas se prostě nepočítá,“ říká devatenáctiletá Natálie, jejíž rodiče pocházejí z Bosny. Ona sama se ale narodila ve Vídni, má tam dokonce svůj vlastní byt a zaměstnání, pracuje v supermarketu, a tedy odvádí daně. K volební urně jít nemůže, protože zatím nemá rakouské občanství.

Podobně je na tom dalších 590 000 Vídeňanů, z toho 480 000 ve volebním věku. A tento trend sílí. Zatímco ještě v roce 2002 nesmělo kvůli cizímu státnímu občanství volit jen 16 % obyvatel města, dnes už je to zhruba dvakrát tolik. Říjnových voleb do městského zastupitelstva se tedy nemůže zúčastnit celá třetina z těch, kdo v metropoli žijí. “Poškozuje to demokracii,“ tvrdí Ilkim Erdost z Asociace vídeňských mládežnických center. Právě mladí lidé ve věku od 16 do 24 let jsou tím postiženi nejvíce.

Mladí bez volebního práva

K volebním urnám jich v této věkové kategorii nemůže 72 000. A to i přesto, že se ve Vídni narodili, nebo v ní žijí už přes 10 let. Různé mládežnické organizace a i někteří politici se proto zatím marně pokoušejí přesvědčit vládu, aby buď zmírnila přísné zákony pro udělování občanství nebo, jako je to například na Novém Zélandu a i jinde na světě, umožnila po určité době pobytu volební účast i lidem bez občanství.

„Lepší sedět v deratizační komisi.“ Radní ČTK se zase zhádali o podružnosti, prali špinavé prádlo z e-mailů

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital