Vztahy USA a Turecka padly na dno. Uznání genocidy Arménů je posledním střípkem mozaiky vzájemné mizérie

Joe Biden v sobotu jako první americký prezident oficiálně označil masakry statisíců Arménů v roce 1915 za genocidu. Tento politický krok však mnohem více než o století staré historii vypovídá o americko-turecké krizi a o tom, že obě země už z řady důvodů nejsou spojenci.

Američtí prezidenti historicky čelili dilematu a lobbistickému tlaku obou stran, jak se k této citlivé otázce postavit. Během volebních kampaní řada z nich slibovala arménské lobby uznání masakrů za „genocidu“, aby pak v reakci na tlak turecké vlády, Pentagonu a s ohledem na bezpečnostní spolupráci se spojencem v NATO tento krok zase zavrhla. Podobně se například zachoval i Barack Obama během stého výročí v roce 2015 – tehdy byl mimochodem Joe Biden jeho viceprezidentem.

Pouta mezi USA a Tureckem se však od té doby povážlivě rozvolnila a vzájemné vztahy se natolik zhoršily, že Washington už nadále nebere na tureckou verzi historie strategické ohledy. Vztahy jsou natolik špatné a vzájemně neproduktivní, že případná odveta Turecka na nich už zkrátka nemůže příliš co zhoršit – takto nejspíše uvažuje politický mainstream ve Washingtonu včetně stovky členů Kongresu, která Bidena k tomuto kroku vyzvala. Turecko se nachází v ekonomických potížích a se stále oslabující měnou si nemůže dovolit příliš velké politické kontroverze či stupňování napětí s USA, které by dále zneklidnilo zbývající investory do jeho dluhopisů. Západní očekávání a „racionální logika“ ovšem v případě zemí jako Turecko a Rusko vždy neplatí.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Ve kterých oblastech dochází ke klíčovým konfliktům mezi USA a Tureckem?
  • Jakou roli ve vztazích dvou velmocí NATO hraje Evropská unie?
sinfin.digital