Za vakcínou proti covidu společností Pfizer a BioNTech stojí miliardy německých dvojčat

 FOTO: Reuters

Marek Kerles

20. 11. 2020 • 06:00
Předpokládaný úspěch vakcíny proti covidu, kterou vyvinula firma založená potomky chudých tureckých migrantů do Německa, poutá pozornost po celém světě jako příklad splnění jednoho amerického snu. Ve skutečnosti je ale příběh mnohem složitější. Vakcína by nikdy nevznikla, pokud by dvojice německých miliardářů nebyla ochotná investovat nemalé prostředky do něčeho, co může skončit totálním finančním propadem. V Německu nyní za své rozhodnutí sklízejí ovace. 

Těmi miliardáři jsou dvojčata Thomas a Andreas Strüngmannovi (70) a Němec rakouského původu Dietmar Hopp (80). Všichni tři investovali od roku 2005 do německých společností zabývajících se biotechnologiemi více než miliardu EUR (26 miliard korun). A z toho 250 milionů EUR do firmy BioNTech, založené již zmíněnou dvojicí potomků tureckých migrantů, manželi Ugurem Sahinem a Özlem Türeciovou. Právě tato firma stojí za vývojem vakcíny, která by se údajně (na základě provedených klinických testů) mohla ve spolupráci s americkou firmou Pfizer stát hlavním prostředkem proti šíření nákazy covidem-19 na celém světě. Sourozenci Strüngmannovi vlastní v BioNTechu přes 50 % akcií.

„Ugur a jeho tým odvedli skvělou práci při vývoji vakcíny proti covidu za tak krátkou dobu,“ prohlásil hrdě Thomas Strüngmann. Slibné výsledky vývoje vakcíny jsou podle něj také potvrzením konceptu firmy BioNTech jako celku. Ten je totiž založen (velmi laicky řečeno) na vývoji vakcín a léčebných prostředků, které využívají genetické informace v nukleové kyselině, tzv. mRNA. Vakcína s příslušnou genetickou informací přiměje organismus, aby začal produkovat stejný protein, jaký je na povrchu koronaviru, způsobující onemocnění covid-19. Imunitní systém si proti tomuto proteinu pak vytvoří protilátky, a když se setká se skutečným koronavirem, dokáže mu účinně čelit.

Princip využití genetické informace mRNA je inovativní metoda, kterou BioNTech dosud zkoušel a zkouší především jako prostředek proti vzniku a léčbě rakoviny, ale i jiných onemocnění. A předběžný úspěch s vývojem vakcíny proti covidu údajně tedy může předznamenat i další možné úspěchy využití této metody. „Jsem rád, že metoda mRNA byla s touto vakcínou ověřena. Mnoho nových terapeutických přístupů lze řešit pomocí mRNA, “ uvedl před dvěma týdny v oficiálním prohlášení Thomas Strüngmann. Podobný princip mimochodem využívá i další slibná vakcíny americké firmy Moderna.

Miliardy, miliardy a zase miliardy

I když je ale na definitivní potvrzení vítěze závodu o nejlepší vakcínu proti covidu ještě brzy, jedna věc je jistá už dnes. Příběh firmy BioNTech představuje ukázku toho, že pokud chceme v budoucnu vyvinout látky, sloužící i obraně či prevenci dalších vážných onemocnění světového významu, nestačí k tomu jenom ty „nejlepší vědecké mozky“. Stejně tak jsou totiž důležití lidé, schopní a ochotní investovat své peníze do výzkumu, který může skončit úspěchem stejně jako totálním fiaskem.

Právě takový je totiž příběh bratrů Thomase a Andrease Strüngmannových. Ti jako zdatní inovátoři a obchodníci v roce 2005 prodali svou společnost Hexal za 7,5 miliardy dolarů (169 miliard korun) koncernu Novartis a rozhodovali se, jak s utrženými penězi vlastně naloží. Některá německá média dnes píší o tom, že tehdy mohli investovat bez velkého rizika například do automobilového průmyslu nebo jiných, bezpečných investic.

Jenže Strüngmannovi se rozhodli jinak. I když svou investici rozložili do širokého portfolia, většinu peněz investovali do nejistého oboru biotechnologií. A to s jediným cílem. „Máme vizi vybudování nové, skutečně inovativní farmaceutické společnosti,“ uvedl už loni v prosinci pro deník Handelsblatt Thomas Strüngmann. Taková společnost by podle něj měla vyvíjet léky či vakcíny, které budou skutečně léčit či alespoň kontrolovat průběh řady vážných onemocnění, kterými dnes lidé trpí.

Nyní si ale může každý říci, o čem to německá dvojčata vlastně mluví. Vždyť vývoj a inovace jsou přece hlavním předmětem činnosti farmaceutického průmyslu i jeho miliardových zisků. Jenže tak jednoduché to vůbec není. V poslední době vznikla celá řada odborných článků a publikací, pojednávacích o tom, že farmaceutický průmysl se vlastně inovací bojí.

Při stále narůstající byrokracii, přísnějších předpisech pro testování a klinické zkoušky na lidech a navíc rostoucích nákladech na výzkum jsou totiž miliardové investice do vývoje nových, inovativních léčiv značně rizikové. Výsledek může být dokonce likvidační. A to akcionáři neradi slyší. Přitom farmaceutický průmysl zjistil, že vydělávat miliardy se dá i jinak než značně nejistými investicemi do léku, který nakonec nemusí fungovat.

Marketing místo inovací

Stačí posílit marketing a prodávat již vyzkoušená léčiva a přípravy v nových obalech, s částečnými úpravami, každopádně s patřičnou reklamou, že tenhle „nový přípravek“ je ještě lepší než ten starý stejného druhu. Pokud je reklama účinná, což většinou bývá, mohou být zisky srovnatelné se ziskem z prodeje zcela nových, patentovaných léčiv.

Bratři Strüngmannovi ale cestu nízkého rizika a vysokých zisků odmítli. A začali masivně investovat do biotechnologií, kterých se ostatní investoři dosud báli. Jak napsal například deník Süddeutsche Zeitung, důkazem je fakt, že Strüngmannovi stojí společně s Dietmarem Hoppem prakticky za vším, co se v Německu v oblasti biotechnologie v posledních 15 letech odehrálo. Byli prakticky jediní, kdo „velkými penězi“ začal podporovat nové start-upy, financovat nadějné vědce a jejich projekty, včetně BioNTechu, zaměřeného od začátku na vývoj prostředků k léčbě rakoviny.

O jak nejistou investici se jedná, svědčí prostá statistika. BioNTech měl loni s  1300 zaměstnanci obrat kolem 109 milionů EUR, přičemž jeho hospodaření skončilo se ztrátou 180 milionů EUR. Firma, slibující průlom v léčbě rakoviny, nemá přitom na trhu dosud ani jeden jediný lék. Deset touto firmou vyvinutých přípravků je ale ve stádiu klinických studií.

Každopádně až ohlášený úspěch ve vývoji vakcíny proti covidu přilákal další investory a peníze a ze spolumajitelů majitelů BioNTechu udělal jedny z nejbohatších Němců vůbec. V roce 2019 měla firma hodnotu 3 miliardy dolarů, dnes se její hodnota blíží 25 miliardám. To je podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung pro srovnání třikrát větší cena, než jakou má dnes na kapitálovém trhu Deutsche Bank. A přitom je třeba znovu zopakovat: BioNTech nemá zatím v prodeji ani jeden lék!

Investoři ale začali najednou věřit nejen zakladatelům firmy, manželské dvojici vědců tureckého původu Uguru Sahinovi a Özlem Türeciové, ale především vizím německých dvojčat, bez nichž by deklarovaný úspěch BioNTechu nebyl možný. Přijde dosud málo známá německá firma časem skutečně s lékem na rakovinu? Těžko říct. Dvojčata Strüngmannova jsou každopádně přesvědčena o tom, že se vydala v podpoře biotechnologií správnou cestou. „Vakcína proti koronaviru je pouze začátek,“ tvrdí Andreas Strüngmann.

SDÍLET