Zásadní obrat v americké jaderné doktríně. Donald Trump ukazuje svaly, míří na KLDR i Rusko

vkr

19. 12. 2017 • 23:32

Trump ukazuje svaly. A pořádně. Světu prostřednictvím své nově formulované doktríny vzkázal, co může od USA v oblasti jaderných zbraní očekávat. „Slabost je nejjistější cesta ke konfliktu, naopak nezpochybněná dominance je nejjistější prostředek obrany," zdůraznil americký prezident ve své nové Národní bezpečnostní strategii. 

Zatím mezi USA a Severní Koreou létaly jen urážky a vzájemné osočování, už brzy by to mohly však být rakety. Alespoň to naznačuje Trumpova nově formulovaná doktrína, která se zabývá i použitím jaderných zbraní. „Posun oproti doktríně Baracka Obamy je naprosto zásadní,“ komentuje její dopad pro INFO.CZ analytik z Karlovy univerzity Vlastislav Bříza.

„Rozdíl oproti Národní bezpečnostní strategii Baracka Obamy je naprosto zjevný – zatímco předešlý prezident akcentoval v obecné rovině spíše politiku appeasementu, Donald Trump chce nyní různě vyzbrojovat a přezbrojovat. Klade jasný důraz na armádu a na bezpečnost země. A protože to je Donald Trump, tak to dělá hlasitě, skrze explicitní a agresivní formulace,“ srovnává Bříza.

Jaderné zbraně ve světě

Právě silnými výrazy a asertivními frázemi je Trumpova doktrína prošpikována. „Obavy z eskalace napětí již nezabrání USA v tom, aby chránila své zájmy i zájmy svých spojenců a partnerů,“ tvrdí americký prezident s tím, že je třeba významných investic k udržení amerického jaderného arzenálu. Ten má podle prezidenta následujících dekádách plnit především odstrašující roli.

Jak USA, tak i Rusko nyní mají asi sedm tisíc jaderných střel, další státy vyzbrojené jadernými raketami jich přitom mají maximálně sotva pár set. Trump v doktríně uvedl, že USA sice nemusejí „vlastnit tak obsáhlý jaderný arzenál, jako jiné mocnosti, nicméně musí si udržet dodatečné kapacity k tomu, aby odradily případné nepřátele.“ Prezident zároveň vyzval k modernizaci amerického jaderného arzenálu.

„Právě důraz na kvalitativní přezbrojování mi v Trumpově doktríně přijde velmi podstatný – jde o reakci na ruskou modernizaci vojenského arzenálu. Právě Putin nyní disponuje mnoha vyspělými zbraňovými systémy a je na USA, aby na tuto situaci reagovaly,“ míní analytik Bříza.

Trump naznačil, že samotný jaderný arzenál by měl v budoucnu zastrašit nepřátele Spojených států natolik, aby proti USA nepodnikly nukleární útok, jiné strategické či konvenční útoky o vysoké intenzitě. Nenukleární strategické útoky jsou podle Trumpovy doktríny novým souborem hrozeb, proti kterému mohou být jaderné zbraně využité. Patří tam například kybernetické útoky proti americké infrastruktuře, zmínil náměstek amerického ministra obrany Rob Soofer.

Vzkaz však míří i do Severní Koreje, byť Bříza nevidí riziko vzájemného jaderného konfliktu jako příliš reálné. „Osobně si myslím, že USA nepoužijí své jaderné zbraně vůči Severní Koreji jako první. Ta šance je nulová, tento scénář naprosto vylučuji. A zároveň je fakt, že Kim Čong-un je racionální člověk, který moc dobře ví, co dělá, a ví, že pokud své jaderné zbraně použije, tak Severní Koreji i jemu samotnému zbývá asi 45 minut života,“ vysvětluje Bříza.

Na druhé straně však analytik připouští možnost postupné eskalace napětí, například i v souvislosti s olympiádou v jihokorejském Pchjongčchangu, která se koná příští rok. Kim Čong-un totiž provokovat rozhodně umí a své testy balistických a nukleárních střel zatím časoval tak, aby kolidovaly s významnými událostmi v okolních státech. 

SDÍLET