Porazil svého někdejšího šéfa a exprezidenta Nicolase Sarkozyho a také bývalého premiéra Alaina Juppého, s nímž postupuje do druhého kola primárek francouzské pravice, které proběhne tuto neděli. Kdo je na první pohled nenápadný François Fillon, který má velké šance na jaře příštího roku vstoupit do Elysejského paláce a stát se 25. prezidentem Francie?
Svůj úmysl utkat se o Elysejský palác oznámil François Fillon v květnu 2015. Své politické plány tak odhalil ze všech sedmi kandidátů francouzské pravice nejdříve. Ještě před několika týdny si na první pohled nenápadného muže s výrazným obočím průzkumy voličských nálad příliš nevšímaly, ale to se změnilo po sérii prezidentských televizních debat, ve kterých jindy spíše rezervovaný politik zazářil.
Jak dopadlo 1. kolo primárek pravice?
V prvním kole hlasování o kandidátovi konzervativní pravice na francouzského prezidenta vyhrál nečekaně expremiér François Fillon (62). Do druhého kola, které se uskuteční příští neděli, postupuje i další bývalý premiér Alain Juppé (71). Někdejší prezident Nicolas Sarkozy (61) skončil překvapivě až třetí, do dalšího souboje už nenastoupí a v politice zřejmě skončí. V nedělním prvním kole nezískal potřebných více než 50 procent hlasů žádný ze sedmi adeptů. Podle údajů po sečtení hlasů v 9 437 z celkově 10 229 hlasovacích středisek se favoritem stal v průzkumech dosud zaostávající Fillon, jehož podpořilo 44,2 procenta hlasujících. Druhý Juppé získal 28,5 procenta hlasů. Až třetí skončil Sarkozy se 20,6 procenta. Zdroj: ČTKPodle jejich hodnocení Fillon na voliče zapůsobil zejména jasným plánem ekonomických reforem, které současná Francie potřebuje. Se změnou přichází ale i v jiných oblastech.
Dvaašedesátiletý politik, který je ženatý s Britkou, patří k velkým obhájcům volného trhu a také k obdivovatelům britské premiérky Margaret Thatcherové. Plánuje rušit místa ve veřejném sektoru, spořit a zatočit s pětatřicetihodinovým pracovním týdnem, který prosadili socialisté v roce 2000.
Ze všech kandidátů pravice má nejvřelejší vztah k Rusku a prosazuje, aby s ním Francie úzce spolupracovala v operacích proti Islámskému státu na území Sýrie a Iráku. Sankce Západu proti Moskvě za její chování na Krymu označil za „negativní“ a byl pro jejich zrušení. Netají se ani kritikou NATO, které obviňuje z provokací Ruska. Francouzská média ho i proto označují za přítele ruského prezidenta Vladimira Putina.
François Fillon se netají svým negativním postojem vůči gayům a nesouhlasem s jejich sňatky nebo s adopcemi dětí osobami stejného pohlaví. Komentátoři mu proto předpovídali, že v těchto tématech může výrazně bodovat u katolických voličů. Známý je také svým tvrdším postojem vůči islamistům.
Fillon působil v minulosti jako politický poradce Nicolase Sarkozyho a stál po jeho boku při vítězství v prezidentské kampani v roce 2007. Jeho loajalita mu vynesla post předsedy vlády, který zastával až do roku 2015.
V evropské politice patří k obhájcům (na rozdíl od Margaret Thatcherové) hlubší integrace v eurozóně, a to zejména poté, co EU opustí Velká Británie. Eurozóna by podle něj měla mít politické vedení, které by bylo co nejvíce nezávislé na Evropské komisi. Fillon v minulosti podpořil vznik Evropské pohraniční a pobřežní stráže, která již několik týdnů zajišťuje vnější hranice EU, a staví se za posílení evropské obranné politiky.
Paradoxní je, že v roce 1992 hlasoval proti vytvoření společné evropské měny euro a v roce 2005 řekl ne ústavní smlouvě EU, kterou Francouzi spolu s Nizozemci pohřbili v referendech.
